Do práce nebo pro sociální dávky?

Autor: Ondřej Makeš

V Česku se od ledna zvýšila minimální mzda o 700 Kč na 9 900 Kč. V hodinovém vyjádření jde o 58,7 Kč na hodinu. Jak je to s minimální mzdou v Evropě a proč ji (ne)zvyšovat?

Podíl minimální mzdy v ČR v roce 2014 dosahoval 33,1 %. Dle údajů ministerstva práce a sociálních věcí pobírá minimální mzdu 2,3 % pracujících. Podle Eurostatu je Česká republika s výší minimální mzdy na 19. místě z 22 zemí EU. Zbývající země minimální mzdu nemají. Pokud srovnáme ceny, zohledníme tedy kupní sílu, výsledek se prakticky nezmění a dostaneme se na příčku 18. Je třeba však zdůraznit, že se jedná o hrubou minimální mzdu. Čistá se liší u každého podle velikosti odvodů. Nejvyšší minimální mzda v roce 2015 byla v Lucembursku (1923 euro), v Belgii a Nizozemsku (1502 euro). Na druhé straně spektra bylo Bulharsko (184 euro), Rumunsko (218 euro) a Litva (300 euro).

Existují dva základní tábory ohledně zvyšování minimální mzdy. První z nich je pro a druhý překvapivě proti. Ti první říkají, že minimální mzda musí držet nějaký poměr s průměrnou mzdou. Důležité je to zejména z toho důvodu, aby byl rozdíl mezi pracujícími a těmi, kteří pouze pobírají sociální dávky. Motivace vstát a jít pracovat. Druhá skupina zase tvrdí, že zvyšováním dojde k růstu nezaměstnanosti, neboť mnozí zaměstnavatelé si již dražší práci nebudou moci dovolit. V Německu minimální mzdu také z těchto důvodů celoplošně zavedli až loni v lednu a některé severské státy jako Finsko, Dánsko nebo Švédsko ji nemají vůbec.

Není nejsnazší stanovit tu správnou hladinu minimální mzdy. Nezbývá nám tedy než srovnávat a ve srovnání jsme stále na chvostu EU. Proto příznivci jejího zvyšování v současné době mají stále navrch a vzhledem k levné pracovní síle v tuzemsku ještě mít navrch chvíli budou. Co vy? Také vidíte pozitivní krok současné vlády nebo vidíte jen ty špatné?