Ropa – vítězové a poražení

Na straně vítězů jednoznačně stojí západní spotřebitel a farmář. Galon benzinu v Americe stojí polovinu toho, co před dvěma roky, v ČR jsou ceny také citelně nižší, byť díky daňové hamižnosti vlády jenom o zhruba 15-20 %. Takto před rokem jsme viděli znatelné urychlení růstu maloobchodních tržeb, letos se něco podobného, byť v menší míře, znovu zopakuje. Výdaje na nákup energií (nejenom pohonných hmot, ale i zemního plynu apod.) jsou totiž podstatnou částí spotřebitelských vydání, a jejich pokles se v situaci, kdy jsou domácnosti navíc nejoptimističtější od krize, musí projevit pozitivně.  V zemích odvislých od energeticky velmi náročného zemědělství se na zavlažování a produkci hnojiv (např. cena amoniaku, klíčové ingredience hnojiv, je z 80-90 % složena z ceny zemního plynu) spotřebuje ročně obrovské množství energie a levnější ropa je tak pro farmáře, nacházející se převážně v chudších státech zemích, darem z nebes.

Na pomezí vítězů a poražených stojí vlády. Na jedné straně dostávají jejich ekonomiky v cenách ropy externí pozitivní šok, což fiskálně hladové vlády vítají, na druhé straně se však jejich centrální banky obávají, že nízké ceny ropy ovlivní skrze inflační očekávání i další (jádrové) cenové okruhy a tudíž dále sníží jejich schopnost dostat setrvale nízkou inflaci k cíli. Tento problém je vypuklejší v Eurozóně a Japonsku než v USA, přítomný je však všude.

Mezi poraženými jsou pak od exportu komodit závislé země, teroristé z ISIL a správci aktiv. Saúdská Arábie, jejíž devizové rezervy za rok klesly o 100 mld. dolarů, od ledna zvedá cenu pohonných hmot o 50%, ořezává dotace na elektrickou energii, mluví o privatizaci ropné společnosti Aramco a zavedení DPH. V ještě horší situaci je Venezuela, kde pro všechno to bolívarské revoltování v posledním desetiletí nezůstal prostor pro akumulování rezerv a kde je při těchto cenách ropy plnohodnotný kolaps pouze otázkou času. Rusko, Nigérie, Libye a ani teroristé z ISIL, kteří své výpady přes syrskou a iráckou poušť financují z ilegálního prodeje ropy skrze Turecko, nemají z cen radost. Nakonec ani správci aktiv, kteří pečují o naakumulované petrodolary, se neradují – propady cen ropy nutí státní investiční fondy od Norska přes Záliv až po Kazachstán omezovat mandáty a stahovat peníze na lepení děravých rozpočtů.

Nevíme, jak dlouho budou ceny nízko, klíčovým v této otázce je postoj OPECu. Dobrou zprávou je, že v ČR nyní stojíme na lepší straně ropné barikády.