Analýza: Zahraniční obchod ČR, část čtvrtá

Poslední ze série analýz na téma český zahraniční obchod mapuje období od roku 2005 do současnosti.

Od roku 2005 dochází k dynamickému růstu zahraničního obchodu České republiky a již v roce 2006 překonal vývoz objem 2 bilionů korun a nadále také rostl v roce 2007. Vše se však změnilo v roce 2008, kdy česká koruna prudce posílila vůči americkému dolaru, ale i euru, zároveň také dochází k prvním projevům hospodářské krize a oslabování českého průmyslu.

Ekonomická recese a obchod

V roce 2009 se začíná u nás projevovat ekonomická recese, která v tomto roce srazila hrubý domácí produkt (HDP) o 4,7 %. Byla zapříčiněna především vnějšími vlivy (rozšíření hospodářské krize do celého světa a nižší poptávka), ale také vlivy vnitřními (splasknutí nemovitostní bubliny, útlum sektoru stavebnictví). Krize v roce 2009 poslala český zahraniční obchod do výrazného poklesu. Zatímco v roce 2008 dosahoval celkový obrat 4,880 bilionů korun, v roce 2009 došlo k poklesu na 4,217 bilionů korun s tím s tím, že rychleji klesal dovoz oproti vývozu, přebytek obchodní bilance tak dále vzrostl.

Na hospodářskou krizi, která byla doprovázena snižováním inflace, reagovala Česká národní banka (ČNB) snižováním diskontních úrokových sazeb. Z 2,75 % ze dne 8. 2. 2008 se snižovaly až na „technickou nulu“, tedy 0,05 % dne 2. 11. 2012. Snižování úrokových sazeb však podle řady menších exportních firem mělo jen „kosmetický vliv“, neboť banky byly podstatně opatrnější při poskytování úvěrů z důvodů růstu kvalifikovaných (špatných) úvěrů kvůli hospodářské krizi.

Přečtěte si také předchozí tři části k tomuto tématu.

Kontroverzní počínaní ČEBu a EGAPu

Vláda proto intenzivně podporovala Českou exportní banku (ČEB) a Exportní a garanční pojišťovací společnost (EGAP), které měly pomoci při exportu především do rizikových zemí. Výsledky jsou však značně rozporuplné – instituce totiž podporovaly rizikový export do exotických zemí za peníze daňových poplatníků.

Vzhůru na nové trhy

Ač ekonomické výsledky české ekonomiky po roce 2009 nejsou valné, především kvůli utlumené spotřebě, na zahraničním obchodu se to projevilo jen částečně – roste totiž neustále. Exportéři, ale i importéři, se snaží hledat v krizových časech nové trhy, což se jim také daří.

Ilustruje to například Čína, která je jednou z hlavních dovozních velmocí a od roku 2005 si postupně upevňovala pozici jednoho z hlavních exportérů do ČR. Zatímco v roce 2005 se z této země dovezlo zboží za 94 miliard korun, v roce 2013 už se jednalo o více než 303 miliard Kč. Přesto však hlavním obchodním partnerem ČR zůstává Německo, které dosahuje 30,4 %, s velkým odstupem Slovensko (7,1), Polsko (5,9 %) a pak až Čína.

Devizové intervence a vliv na zahraniční obchod

Česká ekonomika je ve východním bloku označována jako ekonomika „nízkoinflační“. ČNB proto od počátku roku 2010 „cílovala“ inflaci na 2 %.

Inflace však v roce 2013 byla pod tímto cílem a členové rady ČNB měli obavy, že v roce 2014 nás čeká poměrně hluboká deflace. Z tohoto důvodu zahájila centrální banka 7. listopadu 2013 devizové intervence, pomocí nichž korunu oslabila z pásma 25-25,5 Kč za euro na 27 Kč za euro. „Ukázalo se, že recese a útlum na trhu práce odeznívají jen velmi pomalu a jejich protiinflační dopady vedou spolu s poklesem cen surovin a energií k dalšímu snižování inflace. ČNB očekávala, že začátkem roku 2014 klesne k nule, a že po očištění o úpravy spotřebních daní na cigarety dokonce úhrnná cenová hladina poklesne. Ceny mnoha položek spotřebního koše (zejména ceny spotřebního zboží) přitom klesaly již delší dobu. Proto ČNB jednala, aby dostála svému zákonnému mandátu, kterým je péče o cenovou stabilitu,“ vysvětluje důvody ČNB na svých stránkách.

Oslabení koruny se setkalo nejen s nelibostí ze strany veřejnosti, ale také ze strany importérů, ale i exportérů. Exportéři ale také upozorňovali, že vyvážejí často zboží s minimální marží. Aby ho ale mohli vyvézt, musí zboží k opracování nejdříve dovézt, a tak ČNB exportním firmám příliš nepomohla. Zaznívaly také argumenty, že slabší koruna utlumí dovoz moderních technologií a poroste tak podíl vyváženého zboží s nízkou přidanou hodnotou.

ČNB stále na devizovém trhu intervenuje a v současné době celkový objem intervencí přesáhl 200 miliard Kč. Vzhledem k tomu, že v roce 2016 se očekává inflace, která bude pod 2procentním inflačním cílem, tak je velmi pravděpodobné, že devizové intervence budou nejspíše pokračovat až do roku 2017.

Několik čísel na závěr

Český export prodělal od roku 1993 skutečně dynamické změny – zatímco v tomto roce vyvezl náš stát zboží v hodnotě 422 miliard Kč, v loňském roce to bylo rekordních 3,6 bilionu korun (tedy zhruba tři čtvrtiny HDP). Podíl vývozu do Německa se zvýšil z 29 na současných přibližně 32 %. Na druhé straně však poklesl export na Slovensko, jeho podíl je jen 8 % místo původních 20 %.

Celkový obrat zahraničního obchodu dosáhl v roce 2014 6,828 bilionů korun a přebytek téměř 430 miliard Kč. V tomto roce, vzhledem k pozitivnímu vývoji ekonomiky, se očekává další růst. Optimističtí ohledně budoucnosti jsou také exportéři, kteří očekávají, že vyvezou zboží za 3,9 bilionů korun (růst přibližně o 300 miliard oproti roku 2015).  Vzhledem k růstu exportní výkonosti, ale také spotřeby obyvatelstva, by také významný růst měl zaznamenat import.

Arsen Lazarevič