Centrálním bankám se při podpoře globální ekonomiky dostane důležité pomoci
Když v letech 2007 a 2008 udeřila finanční krize, která vedla k Velké recesi, táhly monetární a fiskální politika ve významných světových ekonomikách za jeden provaz. Cílem bylo zabránit nové Velké depresi a tohoto cíle bylo dosaženo, protože monetární a fiskální stimulace ukončila recesi už v polovině roku 2009. Když ale v letech 2010 a 2011 přišlo oživení a zároveň výrazný růst rozpočtových deficitů, došlo k prudkému obratu fiskální politiky jak v USA, tak v Evropě. Jinak řečeno, fiskální politika se stala restriktivní. V Evropě byl tento vývoj důsledkem nové krize, která začala v Řecku. Reakce na ni byla velmi pomalá a krize se tak rozšířila do celé periferie.
Fiskální utažení ale v Evropě vedlo k další recesi a nakonec i k obratu v politice ECB. Ta udělala v polovině roku 2011 hrubou chybu, protože zvedla dvakrát sazby a pak musela přikročit k různým formám uvolnění, mezi které patřil i slib „udělat vše, co bude třeba“. V USA byla fiskální restrikce výsledkem politických sporů mezi republikány a demokraty točících se kolem dluhového limitu a daňových úlev. Tyto spory vedly i k růstu celkové nejistoty. V Japonsku byla fiskální politika utažena později, když Abeho vláda zvýšila v dubnu 2014 spotřební daň. Tento krok zatlačil ekonomiku zpět do recese a vedl centrální banku k rozšíření programu kvantitativního uvolňování.
V každé ze zmíněných velkých ekonomik byla tedy fiskální politika velkou brzdou růstu i inflace a donutila centrální banky k ještě agresivnější monetární politice. Tyto banky jsou často kritizovány s tím, že jejich politika nevedla k rychlejšímu oživení. Tato kritika ale zapomíná, že bojovaly proti mocným silám jak ve formě probíhajícího procesu oddlužení, tak ve formě fiskální kontrakce.
Posun k mírně stimulační fiskální politice by měl nastat i v eurozóně. První příčinou je únava z předchozího utahování opasků. Druhou je uprchlická krize. Proti požadavkům na další fiskální utahování vznášeným ze strany Evropské komise protestují zejména Itálie s Francií. V Německu by zase měl být patrný vliv přílivu uprchlíků. Většině z nich totiž musí být poskytnuto ubytování, prostředky na potraviny, zdravotní služby a vzdělání. V Německu by mohl letošní počet imigrantů dosáhnout 1,5 % celkové populace a související fiskální impuls by tak mohl v roce 2016 dosáhnout až 1 % HDP.
V Japonsku nedošlo k rozšíření programu monetární stimulace, fiskální stimulace by mohla být ohlášena už v listopadu. Je zajímavé, že někteří vysoce postavení zástupci japonské centrální banky BoJ tvrdí, že fiskální stimulace je v současné situaci lepší než stimulace monetární. Každopádně je pravděpodobné, že fiskální politika bude v Japonsku v roce 2017 expanzivní.
Popsané změny zřejmě nezpůsobí výraznou změnu v globálním růstu, inflaci a výnosech vládních dluhopisů. Na druhou stranu platí, že pro ekonomiku, která nedosahuje nijak vysokého růstu a jejíž inflace se pohybuje hluboko pod cílem, je každá pomoc ze strany vlády dobrá. Posun z restriktivní k expanzivní fiskální politice je vítaným krokem. V tom nejlepším případě bude tento faktor v zemích G3 nabírat na síle.
Autorem je Joachim Fels.
Zdroj: Pimco
Patria Online je investiční portál s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz