Daně a účetnictví | 30.10.2015 10:25:24

Pojistné pro OSVČ příští rok zdražuje

Osoby samostatně výdělečně činné na hlavní činnost musejí každý měsíc platit měsíční zálohy na povinné sociální pojištění a zdravotní pojištění. Výše zálohy závisí na zisku v minulém roce, vždy však musí být u hlavní činnosti placena alespoň minimální záloha. Pro příští rok se povinné minimální zálohy zvyšují.

Samostatná výdělečná činnost může být vykonávána jako hlavní nebo vedlejší zdroj příjmů. OSVČ vykonávající hlavní činnost platí během roku měsíční zálohy, na zdravotní pojištění do 8. dne následujícího měsíce a na sociální pojištění do 20. dne následujícího měsíce. Při hlavní činnosti musí být vždy placena alespoň minimální měsíční záloha. U vedlejší činnosti se buď měsíční zálohy neplatí, nebo se jejich výše odvíjí od skutečně dosaženého zisku v minulém období. Za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost je považován například výkon samostatné výdělečné činnosti zaměstnanců, důchodců, studentů nebo OSVČ na rodičovské dovolené.

Jak stoupají minimální platby?

Minimální měsíční zálohy na povinné pojistné pro OSVČ se vypočítávají z průměrné mzdy stanovené MPSV. U zdravotního pojištění činí 13,5 % z poloviny průměrné mzdy a u sociálního pojištění 29,2 % ze čtvrtiny průměrné mzdy. Průměrná mzda stanovená MPSV pro rok 2016 činí 27 006 Kč, proto bude v roce 2016 minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění pro OSVČ na hlavní činnost 1 823 Kč a na sociální pojištění 1 972 Kč. S placením minimálních měsíčních záloh na povinné pojistné musejí počítat i OSVČ na hlavní činnost, které ji zahájí během roku 2016. „OSVČ na hlavní činnost platící minimální měsíční zálohy budou v roce 2016 měsíčně platit na povinném pojistném o 55 Kč více než v roce 2015 a o 318 Kč více než v roce 2011,“ vypočítává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Minimální roční pojistné

Na rozdíl od daně z příjmu fyzických osob, kdy při relativně nízkému zisku nemusejí OSVČ z důvodu uplatnění daňových slev a daňových odpočtů zaplatit nic a dokonce mohou při uplatnění daňového zvýhodnění obdržet daňový bonus, na sociální a zdravotní pojištění musejí i při velmi nízkém zisku nebo ztrátě pojistné zaplatit. Za celý rok 2016 musí být na zdravotním pojištění zaplaceno minimálně 21 875 Kč a na sociálním pojištění 23 660 Kč, celkem tedy 45 535 Kč (korunové rozdíly mezi zálohami a celkovým pojistným za celý rok vznikají z důvodu zaokrouhlování).

Pozor na změnu trvalého příkazu pro účely zdravotního pojištění od února

Všechny OSVČ na hlavní činnost, které platí v roce 2015 minimální měsíční zálohu na zdravotní pojištění, musejí novou měsíční zálohu zaplatit již za leden 2016. Pokud zdravotní pojištění není uhrazeno včas a ve správné výši, zdravotní pojišťovna naúčtuje penále. Placení zdravotního pojištění je tedy potřeba věnovat dostatek pozornosti. „Pro úhradu měsíční zálohy mají OSVČ nastaveny trvalé příkazy, proto je nutné provést jejich změnu, aby v únoru placená záloha za leden byla již v aktuální výši,“ doporučuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

U sociálního pojištění je rozhodující odevzdání přehledu

U sociálního pojištění se platí daná měsíční záloha vždy do odevzdání přehledu o příjmech a výdajích. Nová měsíční záloha se odvádí až za měsíc, kdy byl odevzdán přehled za uplynulý rok. Při odevzdání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2015 například v březnu 2016 se zaplatí nová měsíční záloha poprvé do 20. dubna 2016 a tato nová měsíční záloha se bude platit až do odevzdání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2016 v roce 2017. Základní termín pro odevzdání přehledu o příjmech a výdajích je stanoven na 2. května následujícího roku, při zpracování daňového přiznání daňovým poradcem se termín prodlužuje o tři měsíce. Termín je shodný pro odevzdání přehledu na místně příslušné OSSZ (Okresní správě sociálního zabezpečení) a příslušné zdravotní pojišťovně.

Kdy se neplatí sociální pojištění při vedlejší činnosti?

Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ. Sociální pojištění i zdravotní pojištění se za celý rok vypočítá ze skutečně dosaženého vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu. Sazby povinného pojistného jsou stejné jako při hlavní činnosti, tedy 13,5 % u zdravotního pojištění a 29,2 % u sociálního pojištění. Nedosáhne-li OSVČ při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti určitého zisku, sociální pojištění se nemusí platit vůbec. Pro rok 2016 se tento limit opět zvyšuje, a to na 64 813 Kč (za rok 2015 je 63 865 Kč). To ovšem neplatí pro zdravotní pojištění, které se musí uhradit vždy. „Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti pouze po část roku se limit poměrně snižuje, s tím je potřeba počítat,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.