Víkendář: Trump a vina za útoky z 11. září

Donald Trump pronáší mnoho nepravd. Hovoří o tom, že mexičtí imigranti jsou sexuální násilníci. Syrští uprchlíci podle něj páchají „všemožné útoky“ v Německu a představují „trojského koně“, kterého do Evropy poslal ISIS. Trump ale říká i nepohodlné pravdy. Například to, že „když dáte politikům peníze, budou dělat to, co chcete“. Nebo že „Blízký východ by byl bezpečnějším místem, kdyby byli stále u moci Kaddáfí a Husajn. Poslední nepohodlnou pravdu jsme z Trumpových úst slyšeli před několika dny, kdy v rozhovoru pro Bloomberg TV uvedl, že zodpovědnost za útoky na World Trade Center by měl nést George W. Bush.

Mezi politiky a novináři se zvedla vlna nesouhlasu a dokonce i reportérka, která se na útoky ptala, reagovala s tím, že „Bushe z útoků vinit nelze“. Ale lze. Nikdy se nedozvíme, zda jim Bush mohl skutečně zabránit. To však není relevantní otázka. Důležité je, zda udělal vše, co mohl, aby jim zabránil. A to on ani náhodou neudělal. Ředitel CIA George Tenet a Richard Clarke, který zodpovídal za boj s terorismem, v lednu 2001 varovali před tím, že Al Káida představuje významnou hrozbu. Navrhovali řadu bezpečnostních opatření, postupně ale rostla jejich frustrace z toho, jak představitelé Bushovy vlády na jejich podněty reagují. Clarke si například vzpomíná, jak o Al Káidě hovořil s Condoleezzou Riceovou. Tvrdí, že z jejího výrazu bylo patrné, že o organizaci nikdy předtím neslyšela. V létě roku 2001 už byl Clarke tak zoufalý nezájmem o teroristickou hrozbu, že požádal o přeložení. Vláda podle jeho slov nevěřila tomu, že existuje akutní nebezpečí.

Na poplach bila i CIA. Ta podle Kurta Eichenwalda z NYTimes už v květnu informovala vládu, že „skupina lidí žijících ve Spojených státech plánuje teroristický útok“. V červnu pak varovala, že útoky mohou přijít každou chvíli. Neokonzervativci, kteří v Bushově vládě získali velký vliv, ale oponovali, že CIA byla oklamána. Podle nich bin Ládin pouze předstíral, že chystá útoky, a snažil se tím odlákat pozornost od Saddáma Husajna, který podle vlády představoval větší hrozbu.

CIA sice kontrovala s tím, že o žádnou dezinformační kampaň nejde a v červnu už otevřeně hovořila o tom, že útoky se dostaví brzy. Zástupci CIA prý cítili, že razantnější kroky brzdí Riceová, která měla jiné priority. Mezi ně patřil zejména raketový defenzivní systém, který Bush prosazoval během voleb. Varování se množila a jedenáctého července poslala CIA do Bílého domu Čečence, který opět varoval, že „přichází něco velkého“. Nakonec se na stole prezidenta přece jen objevil plán na boj s Al Káidou. Měl jej podepsat jedenáctého září ráno.

Byla by Bushova vláda skutečně schopná zastavit útoky z jedenáctého září, pokud by všechna varování brala vážně? Možná ano. Dnes víme, že do Spojených států se pokoušeli dostat lidé, kteří se chtěli podílet na útocích, ale kterým byl vstup odepřen jen kvůli obavám z toho, že se stanou nelegálními imigranty. Když byl před útokem v roce 1999 varován prezident Clinton, musely se denně konat porady mezi CIA a FBI. Agentům pak bylo nařízeno, aby „zjistili vše, co je možné, protože jde o naprostou prioritu“. Tento pečlivý přístup umožnil zatčení Ahmeda Ressama, který se pokoušel do USA dostat z Kanady a plánoval útoky na mezinárodním letišti v Los Angeles. Pokud by si podobně počínala Bushova vláda, nemuselo k tragédii dojít. CIA i FBI totiž měly informace o teroristech, šlo jen o to, aby začaly jednat.

Když Donald Trump začne urážet své oponenty, slušní lidé začnou většinou jen kroutit očima. Trump ale odmítá být „slušný“ a tím podněcuje k debatě, které by se elity nejraději vyhnuly. Někdy je taková debata dobrá. Bush skutečně nebyl dost pečlivý a aktivní, důkazů je na to dost.

Autorem je Peter Beinart.

Zdroj: The Atlantic