Varování před dalším zadlužováním vychází naprázdno

Odevšad stále slýcháme, že příliš mnoho dluhů může být problém jak pro firmy, tak pro jednotlivce a v důsledku i pro celé země. Odstrašujícím příkladem přemíry dluhů jsou některé evropské státy. Přesto od poslední krize vzrostl dluh ve světě o neuvěřitelných 50 bilionů dolarů.

Vysoké zadlužení je jedním z hlavních ekonomických témat od poslední finanční krize prakticky neustále, ať už šlo o subprime hypotéky, dluhovou krizi v eurozóně nebo dramatický nárůst zadlužení v rozvíjejících se zemích, o němž se mluví nyní.

Podle analytiků z Bank of America Merrill Lynch je svět "zamilován do dluhu". Dokazuje to podle nich graf, z něhož je patrné, že nějaké snižování páky po roce 2008 prakticky nepřichází v úvahu. Spíše naopak, dluh ve světě roste neúměrným tempem. Po poměrně stabilním období mezi 50. lety a začátkem 80. let se zkrátka "něco pokazilo" a dluh začal rychle růst.

Z grafu je zřejmé, že dluh rychle rostl v polovině 80. let a pak také v 90. letech. Problém ale není pouze v objemu, ale také v tom, že růst dluhu je mnohem rychlejší než růst ekonomiky. Za posledních třicet let vzrostl globální dluh zhruba o 100 % HDP.

V některých rozvinutých ekonomikách sice byla po finanční krizi patrná snaha o snížení zadlužení, zejména domácností. To však bylo více než kompenzováno růstem dluhu v rozvíjejících se zemích. Dluh tak po krizi zaznamenal jeden z nejprudších nárůstů.

Pokračování článku najdete na Investičním webu.

 Vyspělé země si po krizi rychle zvykly na velké zadlužení, i když růst je pomalý. Podobný trend se začíná objevovat také v mladých ekonomikách.