Schodek rozpočtu na rok 2016 ve výši 70 miliard korun. Je nebezpečný?

Tuto výši schodku ostře kritizují zástupci pravicových stran. Naopak je rozpočet hájen vládními stranami. Je deficit skutečně příliš vysoký? Státní rozpočet pro příští rok by měl být o 30 miliard nižší než plánovaný rozpočet na rok letošní. Je však velmi pravděpodobné, že současný schodek dopadne výrazně lépe.

Navržený schodek však s vekou rezervou splňuje maastrichtská kritéria, která stanoví pro udržitelnost vývoje veřejných financí schodek nižší než 3 procenta hrubého domácího produktu. Navržený rozpočet přitom představuje přibližně 1,5 procenta HDP.

V rámci rozpočtu a v současné situaci je třeba ladit deficit a výdaje rozpočtu rovnovážně s ohledem na zlepšující se situaci naší země.

Na jedné straně je třeba hledat rezervy a snažit se snižovat schodek co nejvíce, na druhou stranu je třeba zajistit dostatek finanční prostředků na investice do silnic, dálnic a dalších projektů, sociálních služeb, zdravotnictví, bezpečnost apod. Výše výdajů rozpočtu má také velký vliv na další růst ekonomiky.

Odpůrci tohoto schodku z řad pravicových stran argumentují tím, že v době kdy ekonomika roste o čtyři procenta, by měl být schodek výrazně nižší. Na druhé straně zastánci schodku argumentují nutností zajistit funkčnost státu a rozsah investic a sociálních programů. Velký podíl na zvyšování výdajů rozpočtu je i zvýšení mezd státních zaměstnanců, které se plánuje od 3 do 5 procent, a růst výdajů do zdravotnictví v rozsahu až pěti miliard korun.

Tyto výdaje přitom mají kladný vliv na růst ekonomiky v budoucnu. Lidé díky vyšším mzdám více utrácejí a konzumují. Platy ve státním sektoru přitom ovlivňují následně i mzdy jejich růst v sektoru soukromém. Ano, ČR v současnosti vykazuje mimořádně vysoký růst. Tento růst se však neprojevuje příjmem státního rozpočtu okamžitě, ale bude tomu až s odstupem minimálně jednoho roku. Přitom je dobré být v odhadu příjmů konzervativní. Pokud totiž dojde k vyšším příjmům nad rámec rozpočtu, může se schodek i neplánovaně snižovat více a rychleji.

Mohli jsme se přesvědčit v naší nedávné minulosti i o tom, že státní rozpočet je mimo jiné také jedním z faktorů, který ovlivňuje dobrou či špatnou náladu ve společnosti. Státní rozpočet, který je štědřejší má vliv na lepší náladu spotřebitelů i podnikatelů, kteří více investují. To vede k vyšším příjmům v budoucnu a tedy i k vyšším zdrojům, z nichž je možné v budoucnu snižovat schodek rozpočtu.

Nyní tedy potřebujeme aktuálně udržet ekonomický růst, růst mezd a tedy i růst příjmů podniků a živnostníků. Nepotřebujeme tento růst naopak výrazně zbrzdit nebo úplně zastavit. Je pravda, že i nyní by bylo teoreticky a násilně možné sestavit vyrovnaný rozpočet bez schodku. Stál by nám jednoroční vyrovnaný rozpočet za následky, kterými by bylo zpomalení ekonomiky, zastavení státních investic a zhoršení situace na trhu práce i vnitřním trhu obecně?

Buďme tedy rádi za určitý kompromis nepříliš vysokého schodku s rychle rostoucí ekonomikou, která mimochodem snižuje absolutní dluh ve vztahu k výši hrubého domácího produktu.

Miroslav Zeman, Bankovnipoplatky.com