USA: Stavby domů, Index Philadelphie, Rozhodnutí Fedu

14.30 SEČ - USA: Zahájení staveb domů (08 2015) 14.30 SEČ - USA: Povolení staveb domů (08 2015)

Očekávání: 1 170 000 Očekávání: 1 160 000

Předchozí: 1 206 000 Předchozí: 1 130 000
Celkově trh domů pokračuje v decentním růstu, který příznivě působí na spotřebu domácností a produkci firem a tím i na růst ekonomiky.

16.00 SEČ - USA: Index současných obecných ekonomických podmínek zpracovatelského průmyslu Fedu Philadelphie (09 2015)

Očekávání: 6,0
Předchozí: 8,3

Trh čeká pokles indexu a tím i oslabení celoročně malého růstu celkové ek. aktivity dle průmyslových firem regionu. V srpnu index a tím i růst celkové ek. aktivity vzrostl. Průmyslové objednávky a zaměstnanost rostly opět podobně málo. Výhledy průmyslníků regionu pro příští rok zůstávají optimistické. Celková ek. aktivita a průmyslové objednávky mají růst velmi rychle a zaměstnanost průmyslu silně. Meziměsíčně značně vzrostl očekáváný růst investic průmyslu ze slabé na solidní úroveň.

Regionální data ek. aktivity podobně jako průmyslová výroba zatím až nečekaně dlouho ukazují pouze slabší výkonnost. Některá další v prvním pololetí slabší data národní sektorové aktivity naznačují zlepšení (maloobchodní tržby, trh domů). Jiná data hospodářství pak potvrzují dlouhodobě jeho sílu: spotřebitelský sentiment, růst trhu práce a služeb jsou solidní. V posledním roce navíc posiluje růst mezd. Podobný mix platí i pro výhledy pro příští rok: přes určitou redukci jsou očekávání stále optimistická. Jako celek tak jsou data smíšená s tendencí zlepšování. Zdá se, že celková ek. aktivita po očištění o brzdící efekty stále solidně roste.

20.00 SEČ USA: Rozhodnutí Fedu monetární politiky 16.-17. září:

Očekávání: 0 0,25%
Předchozí: 0 0,25%

20.00 SEČ - USA: Projekce Fedu ekonomiky a Federal Funds Rate

20.30 SEČ - USA: Tisková konference Fedu k rozhodnutí monetární politiky

Fed na zasedání 28.-29. července podle očekávání i své dřívější indikace nezměnil cíl pro hlavní úr. sazbu. Fed v klíčovém komentáři k rozhodnutí příliš nepřekvapil a prakticky neučinil žádné významné změny vůči tiskové zprávě k předchozímu rozhodnutí monetární politiky z 16.-17. června.

Málokdy se stává, že trh s velkou nejistotou nemá do poslední chvíli jasné očekávání, jak centrální banka nastaví hlavní úr. sazbu. Fed má důvod ještě zvyšování hlavní úr. sazby odložit. Především předpoklady sílícího růstu ekonomiky a trhu práce značně narušilo slábnutí růstu čínské a světové ekonomiky a nekorigovaný propad akciových trhů. Export tak může zeslábnout, roste nejistota ek. subjektů. Tyto jevy se mohou do konce roku ještě zvýraznit. Ekonomika se navíc ještě zcela neoklepala ze slabší výkonnosti prvního pololetí, hlavně prvního čtvrtletí. Např. regionální data ek. aktivity a průmyslu trvaleji signalizují slabost. Vedle momentální ek. nejistoty je důvodem opatrnosti Fedu se zvyšováním hlavní úr. sazby taky např. trvale nízká inflace včetně svého jádra (bez cen potravin a energií). Nízká inflace zůstává pro Fed zdrojem nejistot a rozdílných pohledů na její další vývoj.

Zůstává ale otázkou, nakolik Fed vzhledem ke slabším ek. datům skutečně ustoupil z jestřábí rétoriky a plánů zvyšování hlavní úr. sazby. Komentáře stále celkově potvrzují vyčkávání na nejvhodnější okamžik startu zvyšování hlavní úr. sazby a tedy jestřábí Fed, tedy tendenci k vyšším úr. sazbám, jakmile růst ekonomiky zesílí.

Fed dlouhodobě pokračuje v cestě k vyšším úr. sazbám. Fed dlouhodobě hodlá hlavní úr. sazbu zvyšovat, možná již dnes zejména kvůli dlouhodobým nebezpečím nepřirozeně nízkého tržního ocenění rizika (úr. sazeb) a stability finančních trhů. Umožňuje to i dlouhodobě příznivý vývoj, resp. solidní růst domácí ekonomiky (služby, spotřebitelský sentiment, maloobchodní tržby, trh domů) a trhu práce s tím že v posledních čtvrtletích posílil zatím stále mírný růst mezd. Volné rezervy ekonomiky se zkracují a tím taky prostor centrální banky vyčkávat se zvyšováním hlavní úr. sazby. Vývoj světové ekonomiky navíc může mít na hospodářství dopad jen omezený.

V klíčovém posouzení konfliktu makroekonomických cílů, kdy nízká inflace volá po nízké a expandující trh práce s rašícím růstem mezd po vyšší hlavní úr. sazbě se zdá, že trh práce má momentálně větší váhu. Přesto rozhodnutí Fedu a komentář k rozhodnutí pravděpodobně určí právě předpokládaný dopad ze zahraničí na domácí ekonomiku. Do budoucna pak, ještě více než v minulosti, vývoj hlavní úr. sazby rozhodnou ek. data. Momentálně na vedlejší koleji stojí očekávání Fedu návratu inflace k 2,0%.

Fed dle většiny členů FOMC (15 ze 17) při červnovém zasedání monetární politiky zamýšlel zvýšení hlavní úr. sazby letos na 0,25-1,00%, na konci roku by dle Fedu měla být ve výši 0-2,0 %.

Dopad událostí na trhy: Zprávy povolení/zahájení staveb domů jsou dobré spíše pro akcie a dolar, méně už pro zlato a dluhopisy. Slabší regionální ek. zprávy poslední dobou jsou spíš příznivé pro zlato a dluhopisy a nepříznivé pro dolar a akcie. Dlouhodobá tendence k vyšším úr. sazbám ale je příznivá pro dolar, nepříznivá pro zlato a dluhopisy. Čím pomalejší cesta k vyšším úrokům, tím lépe pro dolar a akciový trh, hůře pro zlato a dluhopisy. Mimořádně velká nejistota, jak rozhodnutí Fedu dopadne, slibuje větší tržní odpověď.