Jaké budou důsledky zpřísňování měnové politiky USA

Světlo reflektorů finančního světa se v dnešních dnech zaměřuje na Federální rezervní systém, který dnes oznámí postup v rámci dalšího směřování své měnové politiky. Faktory, jež hrají ve prospěch tvrdších měnových podmínek, jsou nízká míra nezaměstnanosti a míra jádrové inflace, která je dnes na úrovni 1,8 %.

Paradoxně, většinový názor analytiků je takový, že vzhledem k nedávným turbulencím na finančních trzích a nedávných nepřesvědčivých makro dat se FED ke zvyšování úrokových sazeb nakonec neodhodlá. Zvýšení sazeb by se tak mohlo uskutečnit až na dalším zasedání měnového výboru FEDu, které proběhne letos v prosinci.

Vystoupení z režimu extrémně uvolněné měnové politiky

FED bude nejspíše první centrální bankou, která vystoupí z režimu „nulových“ úrokových sazeb. Dle předpovědí analytiků by měl být následován Bank of England, která v zásadě kopíruje základní sazbu FEDu.

Rizikem zůstává, že krok přijde příliš brzy a slibně rozjetý hospodářský vývoj náhle skončí. Do obdobné situace se v roce 2000 dostala např. Bank of Japan, která navzdory klesajícím cenám začala se zvyšováním úrokových sazeb, což bylo jednou z příčin pozdější recese.

Vývoj po zpřísnění měnových podmínek 

Pokud dojde ke zvýšení úrokových sazeb lze předpokládat, že se Spojené státy stanou vyhledávaným přístavem investorů lačnících po vyšších výnosech. Nicméně zvýšení sazeb bude znamenat i tlak posílení kurzu dolaru. Následné snížení konkurenceschopnosti amerických exportérů na světových trzích by potencionálně mohlo způsobit i negativní deflační vývoj a udusit slibně rozjetý ekonomický růst.

V případě opravdu negativního vývoje by pravděpodobně FED neměl jinou možnost, než začít se 4. kolem kvantitativního uvolňování.

Autor: Jakub Mašek 

Tato zpráva není investičním doporučením. Aura Invest Group s.r.o., vázaný zástupce společnosti Colosseum, a.s., obchodníka s cennými papíry.