(Kurzy.cz)
Uprchlická krize a čtvrteční zasedání Fed zcela zastínilo řecké a katalánské volby
Zcela ve stínu uprchlické krize, která nám možná zpátky v EU nainstaluje hranice a zruší schengenský prostor, se na periferii eurozóny brzy odehrají politické události, které by za jiných okolností přitáhly určitě větší pozornost evropských médií. Tuto neděli se budou konat v Řecku další předčasné parlamentní volby a o týden později proběhnou regionální volby v Katalánsku.
Pojďme nejprve do předluženého Řecka, z něhož už jsou právem všichni unaveni a tak mu logicky nevěnují moc pozornosti. Všeobecně se má za totiž za to, že ať již vyhraje v Řecku kdokoliv, tak manévrovací prostor nové vlády bude minimální. Lídr minulé vlády a strany, jež těsně vede v předvolebních průzkumech - A. Tsipras - sice opět voličům slibuje, že si na věřitelích vyboxuje další ústupky, avšak řecká veřejnost mu již tyto sliby nevěří, přičemž finanční trhy již moc dobře vědí, že Němci a spol. něco takového nedopustí. Kromě toho Syriza bude muset tentokrát postavit (v lepším případě) koalici s umírněnějšími stranami, anebo možná skončí v opozici (pokud vyhraje konzervativní Nová demokracie). A tak není ani velkým překvapením, že řecké volby nejsou pro trhy téma a například rizikové marže u řeckého vládního dluhu dokonce klesají.
Poněkud větší rozbuškou, ač se to teď nemusí úplně jevit, mohou být volby v Katalánsku, které separatistické strany tohoto důležitého španělského regionu (19% HDP celé země) proměnily ve faktické referendum o nezávislosti. Potíž je v tom, že preference stran bojujících za nezávislost Katalánska před volbami rostou, přičemž je velmi pravděpodobné, že získají dohromady většinu křesel v regionálním parlamentu a to přesto, že součet jejich hlasů ve volbách bude nižší než 50 %. Zdali takový výsledek bude možné interpretovat jako hlas lidu pro nezávislost na Španělsku, je otázkou. Každopádně na konci září se zde rýsuje konflikt budoucí katalánské vlády s centrální vládou v Madridu, který může být tentokrát vážnější než v předešlých případech.
Stejně tak jako v řeckém případě i katalánskou kartu trhy nehrají, což je vidět jak na španělském vládním dluhu, tak třeba na kurzu eura a to ať již v paritě s dolarem či třeba švýcarským frankem. Vše je logicky zastíněno čtvrtečním Fedem, ale po něm to může být i periferie eurozóny, která může jak pozlobit, tak třeba pozitivně překvapit.
Zdroj: Jan Čermák, ČSOB, a. s.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz