Češi na koncept tzv. svobodné firmy zatím nejsou připraveni

Nejen tiskem v poslední době probíhají informace o převratné novince ve způsobu vedení firem. Má být „založen nikoliv na absolutní moci šéfů, ale naopak na demokratickém rozhodování všech zaměstnanců. Ti si volí manažery, a dokonce i rozhodují o výši svých platů.“ Zmiňovaná demokracie ve firmě je podporována do té míry, že kreativci dané společnosti si například mohou sami určit, jakou mzdu chtějí pobírat.

Demokracie ve firmě má ovšem mnoho podob. Neplatí, že klasické rozdělení management – zaměstnanci je ze své podstaty autoritářské a nedemokratické. Svoboda v zaměstnání spočívá v něčem zcela jiném, a to ve kvalitním a empatickém vedení, které má vizi a strategii. A jako takové zaměstnanci umožní se realizovat, být platným a respektovaným členem týmu a nabídne pracovníkům možnost profesního růstu.

Systém tzv. svobodných firem je dle mých zkušeností v českých luzích a hájích ve většině případů prozatím odsouzen k nefunkčnosti. Může to výjimečně fungovat v jednotlivých a konkrétních případech, ale spíš se jedná opravdu o výjimku než pravidlo. V tomto smyslu bych koncept „svobodných firem“ označil za módní vlnu, jako alternativu ke klasickému „střednímu proudu“. Zaměstnavatelé ale ani zaměstnanci na takový koncept a na takovou míru svobody nejsou v Česku připraveni. Zatím. Protože svoboda jde v ruku v ruce i s odpovědností a důvěrou. Kdo ze zaměstnavatelů prokáže takovou míru důvěry vůči lidem, jakou vyžaduje koncept svobodné firmy? A jak vysoké je procento zodpovědných zaměstnanců, kteří se budou uvědoměle angažovat naplno a dle svého nejlepšího vědomí a svědomí pro firmu? Platí zde, že příliš mnoho psů, zajícova smrt.

Je naprosto oprávněné a i potřebné firemní kulturu v Česku výrazně zlepšit. Firemní kultura dnes již prokazatelně úzce souvisí s ekonomickou výkonností firmy. Nicméně není nezbytné kvůli tomu otáčet firemní hierarchii o 180 stupňů. Změňte přístup ke svým zaměstnancům, polidštěte jej, pěstujte ve vedení empatii a ochotu naslouchat jiným názorům, aniž byste je braly jako osobní útok na své ego. A zjistíte, že v menším či větším měřítku se přibližujete konceptu svobodné firmy. Lidé se začnou více angažovat. Touha po „svobodné firmě“ ze strany zaměstnanců zcela oprávněně odráží často nezdravý přístup managementu k podřízeným.

Z vlastních zkušeností vím, že dobře funguje přístup, kdy se šéf co nejvíce pohybuje mezi lidmi, řeší uprostřed nich pracovní problémy atd., skoro byste nepoznali, kdo v pracovním kolektivu je šéf a kdo podřízený. Přirozeněji tak šéf i zaměstnanec naváže vztah nejen s firmou, odvětvím a svými úkoly ale zejména se všichni zúčastnění sblíží mezi sebou navzájem. Máte-li dobrého šéfa, jasně stanovené pravidla odměňování vč. motivační složky, nepotřebujete mít kontrolu nad výši vaší mzdy ani nad obsazením managementu. Prostě jste v práci spokojeni. A právě v tom tkví svoboda v zaměstnání – vlastně ani nerozlišujete, zda jste doma, účastníte se volnočasové aktivity či jste v práci – pořád se cítíte stejně dobře.