Rozbřesk - Rozhodnou nakonec o zářijovém zvýšení sazeb Fedu soudruzi statistici v Číně?

V pátek odpoledne zveřejněné statistiky z amerického trhu práce se měly stát posledním silným signálem pro americkou centrální banku při řešení klíčové otázky, kdy zvýšit úrokové sazby. Měly být, ale nestaly, neboť report z trhů práce byl rozporuplný. Zdali Fed zvýší sazby již tento měsíc se tak dozvíme až za deset dní.

Američtí centrální bankéři totiž mohou interpretovat srpnová data z trhu práce z obou stran. Předně, hlavní číslo srpnového reportu v podobě přírůstku nových pracovních míst (jen 173 tisíc) je určitě zklamáním. Na drahou stranu je zde ale celková revize 44 tisíc míst navíc z předchozích měsíců, přičemž i případě srpna platí, že data bývají v posledních letech spíše revidována vzhůru. Pozitivně vypadá i zrychlení růstu mezd z 2,1 % na 2,2 %. Nakonec asi nejsilnějším argumentem pro růst sazeb je pak to, že míra nezaměstnanosti poklesla na 5,1 %, což je hodnota, kterou Fed považuje jako přirozenou míru (tzv. NAIRU).

Izolovaně viděno by taková data zřejmě postačovala k tomu, aby Fed sazby v září po šesti letech zvedl, ale takto jednoduché to bohužel nebude. Jak víme, centrální bankéři z Fedu (FOMC) berou v úvahu i chování globální ekonomiky a trhů. A zde v posledních týdnech jako spojené nádoby fungují především akciové trhy a zprávy z čínské ekonomiky. Ve vztahu k Fedu zde přitom bude platit dodatečná rovnice: čím horší situace v Číně, resp. čím větší akciové výprodeje tím méně pravděpodobný je růst sazeb Fedu v září. Protáhneme-li tuto úvahu, tak paradoxně vzato může dojít k situaci, kdy o růstu amerických oficiálních úrokových sazeb rozhodnou soudruzi statistici v Číně. Do 17. září, kdy šéfka Fedu Yellenová předstoupí před kamery se svým verdiktem o sazbách, bude totiž Čína reportovat ještě několik důležitých makroúdajů a ty mohou globální trhy (včetně těch amerických) významně ovlivnit...

Region

Zatímco zlotý a forint v pátek oslabovaly, tak koruna zůstala (při nadprůměrných zobchodovaných objemech) velmi blízko hranice kurzového závazku ČNB. Data z amerického trhu práce prospěla zlotému, který odpoledne posiloval.

Guvernér Miroslav Singer v nedělním rozhovoru trochu mírnil spekulace o možném natažení intervencí za horizont roku 2016. Sice potvrdil, že intervence budou pokračovat minimálně do poloviny roku 2016, natažení za horizont příštího roku ale označil za málo pravděpodobné. Koruna mezitím zůstal přisátá na intervenční hranici ČNB. Nárůst přebytku korun na trzích (daný pravděpodobně intervencemi ČNB v posledních týdnech) výrazně navýšil objem korunové likvidity a srazil dolů úrokové body pro výpočet forwardů - již tří-měsíční a šesti-měsíční forwardy se tak obchodují hluboko pod intervenční hranicí. V tomto týdnu bude zajímavé sledovat, jak se vyvíjely devizové rezervy ČNB v srpnu a jaké byly devizové obchody v červenci (to ČNB byla poprvé nucena bránit intervenční hranici).

Dluhopisy

Německým bundům se v pátek náramně dařilo. Vezly se na vlně padajících akcií a sázek na možné rozšíření kvantitativního uvolňování v eurozóně. To jenom podpořil rakouský guvernér Nowotny, který v nadcházejících měsících podobně jako my čeká ještě pokles inflace v eurozóně. I když nevěříme, že ECB bude skutečně kvůli nižší inflační prognóze chtít v tuto chvíli rozšiřovat měnovou expanzi, prostředí by mělo dál dlouhým fixním papírům hrát do karet.

Komodity

Klesající ceny akcií a obecně obezřetnější nálada na trzích se v pátek projevily i na cenách komodit. Ropa a spol. si přeložily data z amerického trhu práce jako negativní signál a ceny ve většině případů klesaly. Cena měsíčního kontraktu na Brent se dostala zpět pod 50 USD/barel, zatímco ceny základních kovů klesaly v průměru asi o 1,6 % (cena mědi dokonce o 2,4 %).