Výprodeje na trzích po čínských výsledcích průmyslu pokračují

Akcie, komodity a měny rozvíjejících se ekonomik se ocitly pod tlakem poté, co Čína oznámila horší data průmyslu, než se čekalo. Obavy z ochlazení světového hospodářského růstu se stupňují.

Poté, co Čína oznámila data o vývoji svého průmyslu, investoři se začali zbavovat rizikovějších aktiv ve svých portfoliích a obracejí se k bezpečnějším vybraným vládním dluhopisům, yenu a zlatu.

Tři hlavní finanční trhy v USA zaznamenaly po otevření velké výprodeje. Britský index FTSE 100 propadl o necelá 3 %, což byl devátý pokles v řadě. Za posledních 5 dní index spadl již o 5,5 % a zaznamenal tak nejhorší týdenní vývoj v tomto roce. Index FTSE Eurofirst 300 končil obchodní den slabší o 3,4 % a jde tak o největší denní propad za poslední 4 roky. Akcie v Hong Kongu, Indonésii a na Taiwanu se rovněž vydaly medvědím směrem. Investoři se začínají obracet k bezpečnějším aktivům, jako jsou vybrané vládní dluhopisy, yen a zlato.

Stranou nezůstaly ani komoditní trhy. Americká ropa se dostala pod 40 dolarů za barel, a to poprvé od vypuknutí finanční krize. Cena ropy Brent se také dostala na nejnižší úroveň od května 2009, a sice na 45 dolarů.

Pády přišly poté, co Čína zveřejnila ostře sledovaný index nákupních manažerů (PMI). Jeho hodnota se v prvních třech srpnových týdnech snížila na 47,1 z červencových 47,8. Na takových hodnotách se čínský index nákupních manažerů nacházel naposledy v době, kdy se do světa rozšířila finanční krize. Hodnota PMI nad 50 signalizuje expanzi v průmyslu, hodnota pod 50 naopak značí, že průmysl čekají problémy. Data z čínského průmyslu přišla zhruba týden po devalvaci jüanu a pádu čínských finančních trhů. To pouze zvyšuje obavy o zdraví čínské ekonomiky.

Náladě na světových trzích nepřidá ani neočekávaný pokles indexu nákupních manažerů v USA. Ten se dostal na nejnižší hodnotu za poslední téměř dva roky. V srpnu dosáhl hodnoty 52,9, zatímco v červenci 53,8. Přesto se obchodníci domnívají, že pokles na finančních trzích byl zapříčiněn především zhoršením výhledu čínské ekonomiky a obavami, že se čínské zpomalení může přelít jiných rozvíjejících se, ale i rozvinutých, ekonomik. „Je to volatilita v zahraničí, pokles čínských finančních trhů a skutečnost, že lidé začínají vnímat, že se globální oživení poněkud zpomaluje,“ komentoval poslední události na světových trzích Gennadij Goldberg, stratég společnosti TD Securities.

Největší zpomalení nastalo v čínském zpracovatelském průmyslu a ve stavebnictví, což jsou odvětví, která tvoří motor čínské ekonomiky a zároveň rozhodujícím způsobem ovlivňují světovou poptávku po komoditách. Pokud čínská ekonomika bude zpomalovat i nadále, ceny komodit budou nejspíš ještě více klesat. S poklesem cen komodit oslabují také měny zemí, které patří mezi tzv. emerging markets a zhoršují jejich běžné účty platební bilance. Týká se to především zemí Jižní Ameriky, Afriky a Indonésie. Slabší měna sice může těmto zemím pomoci, ovšem nikoli ze dne na den. Podobně pod tlakem jsou měny zemí, které jsou na prodeji komodit závislé. Jde zejména o Brazílii, Indonésii (opět), Chile, Malajsii a Rusko.

Nejvíce se však hovoří o Africe, jako regionu, který může být čínským ochlazením hospodářského růstu postižen nejvíce. „Čínské dramatické zpomalení zanechá africký kontinent na pospas,“ řekl Oliver White, ekonom londýnské společnosti Fathom, která se zabývá ekonomickým výzkumem a připomněl, že „čínský import z Afriky se v červenci meziročně snížil o 40,5 %.“ Za nejzranitelnější africkou ekonomiku považují analytici Nigérii, jejíž měna během posledních několika týdnů oslabila o 15 %.

Investoři se nyní orientují na osvědčená aktiva, jako vládní dluhopisy či tradiční světové měny. Například výnos amerických 10letých vládních dluhopisů klesl na 2,045 %, nejnižší úroveň od letošního dubna. Z měn nejvíce posílilo euro a japonský yen. Polepšilo si také zlato, které zpevnilo o 4 dolary na 1 157 dolarů za trojskou unci a od půlky letošního července si připsalo již 44 dolarů.