Írán ožívá. Cena ropy klesá, zájem Ruska naopak roste

Ukončení euroatlantických sankcí na Írán by podle Světové banky mohlo přinést snížení cen ropy až o deset dolarů za barel a to už v příštím roce. 

Sankce na Írán uvalila Evropská unie společně se Spojenými státy kvůli jeho jadernému programu; před měsícem došlo k dohodě, jejíž schválení bude znamenat konec sankcí a nastartování íránské ekonomiky. Dle Světové banky to povede k snížení ceny ropy až o dalších deset dolarů v příštím roce.

Írán, budoucí asijský tygr nové generace

Světová banka předpokládá, že Írán ve výsledku přispěje do světové produkce ropy zhruba milionem barelů denně. Vývoz ropy bude navíc podpořen i růstem domácí ekonomiky, která od uvalení sankcí za jaderný program v roce 2012 klesala.

„Právě tak jak zpřísnění sankcí v roce 2012 vedlo k ostrému poklesu exportu ropy z Íránu a negativnímu růstu ekonomiky, stejně tak očekáváme, že odstranění sankcí posílí export a oživí ekonomiku,“ napsal ve svém pravidelném blogu Shanta Devarajan, ekonom Světové banky pro Blízký východ a severní Afriku

Jaký opravdový dopad bude mít dohoda na výslednou cenu ropy, ukáže až čas, ale je jisté, že povede k jejímu snížení. Od dubna letošního roku, kdy se vytvořil rámec dohody, se o Írán začalo zajímat hned několik investorů, především v oblasti ropy a zemního plynu.

Jak poznamenává Jekatěrina Pokrovskaja z webu Oilprice.com, už samotné zprávy o tom, že je dohoda s Íránem na spadnutí, přinesla trhu s ropnými produkty citelné otřesy. „Jak poroste íránská produkce ropných produktů, bude se čím dál tím víc přiostřovat konkurenční boj,“ míní Pokrovskaja. „Nová ekonomická situace může snadno vyvolat variantu někdejších ropných šoků. To může vést nakonec až k nevyzpytatelným přesunům v majetkových strukturách na globálním trhu.“

Těžba poroste ve velkém stylu

Od oznámení v dubnu se produkce ropy v Íránu zvyšuje a minulý měsíc dosáhla svého maxima od roku 2012 a to 2,86 milionů bpd. I díky Íránu je vidět nárůst celkové produkce ropy v rámci kartelu OPEC.

Současný trh s ropou se potýká s poklesem pod klíčovou hranici 50 dolarů za barel a otevření trhu země, která má dle amerického Úřadu pro energetické informace EIA čtvrté největší zásoby ropy a druhé největší zásoby zemního plynu, tuto situaci může pouze zhoršit. Ačkoliv dopad na trh s ropou má být velice znatelný, trh se zemním plynem odstraněním sankcí nijak neutrpí, protože Írán jej exportuje z tohoto hlediska nevýznamné množství. Co se ropy týče, zkušební vrty jen v letošním roce našly přes padesát významných ložisek. A shodou okolností stejně tolik významných smluv už Írán stačil podepsat s těžaři i exportéry. Do roku 2020 by jen těžba z nových vrtů měla do Íránské kasy přinést 185 miliard dolarů, odhaduje šéfkonzultant společnosti Manaar Energy Robert Mills.

Zmátoření se Íránu vyvolalo zájem Ruska, které se pokouší utrhnout si část tamního trhu pro sebe a také získat geopolitickou výhodu v oblasti, kterou historicky už od carských časů považuje svou oblast zájmu.

Rusko považuje dialog s Íránem za prioritu své zahraniční politiky na Blízkém východě a okamžitě hodlá využít uvolnění mezinárodního tlaku na Írán k prohloubení spolupráce ve všech oblastech – od vojensko-technické a bezpečnostní až po cestovní ruch.  Už v minulém roce se vzájemný obchod mezi Ruskem a Íránem zvedl o pět procent a nehledě na veškerá omezení dosáhl téměř dvou miliard dolarů, shrnuje Český rozhlas. Moskvu a Teherán dnes spojuje také téma sankcí, které na oba státy kvůli jejich agresivnímu chování uvalil Západ.

„Nebude to poprvé, kdy by Írán mohl ropné ekonomice zasadit šok,“ soudí Javier Blas z agentury Bloomberg. „Na příkladu Venezuely nebo Libye můžeme dobře vidět, že obnovení plné produkce po totálním propadu bývá velmi rychlé. A íránské zásoby ropy jsou na rozdíl od těchto zemí strategického objemu.“

-of-