Zpráva o Portugalsku: Světlo na konci tunelu

Po dlouhotrvající recesi se v roce 2013 portugalská ekonomika začala oživovat. Hrubý domácí produkt začal meziročně růst v posledním čtvrtletí roku 2013. 

Bylo tomu poprvé po 11 čtvrtletích nepřetržitého hospodářského poklesu. K hospodářskému růstu došlo především díky zrychlující soukromé spotřební a investiční poptávce. Poslední data, měřící sentiment a důvěru v ekonomiku ukázala, že domácí poptávka skutečně ožívá a současně import začíná růst rychleji než export. Razantnější hospodářskou expanzi lze očekávat ve střednědobém horizontu s tím, jak bude postupně ožívat i poptávka zahraniční.

V případě inflace se očekává, že začne mírně růst ve střednědobém výhledu. Harmonizovaný index spotřebitelských cen za rok 2014 poklesl o 0,2 %. Bylo to zapříčiněno hlavně prudkým poklesem cen energií. Inflace by se do kladných hodnot měla vrátit během druhého pololetí tohoto roku s tím, jak mzdy porostou a ceny ropy se stabilizují.

Situace na trhu práce se od roku 2013 také zlepšuje. V prvních třech čtvrtletích roku 2014 se zaměstnanost meziročně zvýšila o 2 % a její vývoj převyšoval nad vývojem HDP. Míra nezaměstnanosti však přestala klesat a stabilizovala se v říjnu 2014. Další tvorba pracovních míst tak již bude záležet především na tom, zda a jak poroste hrubý domácí produkt.

Ukazatelé chudoby jsou v Portugalsku již tradičně velmi vysoké v porovnání s průměrem Evropské unie. A během finanční a hospodářské krize se ještě zhoršily. Počet lidí, kteří jsou ohroženi chudobou a sociálním vyloučením se mezi lety 2007 a 2013 zvýšil o 220 tisíc. To představuje nárůst na více než 27 % z celkové populace. Tento problém se nejvíce týká domácností, které se málo zapojují do pracovního procesu a domácností s dětmi.

V roce 2014 pokračovala fiskální konsolidace. Množství daňových nedoplatků se podařilo zastavit a objem daňových nedoplatků se dokonce snížil. Deficit veřejných rozpočtů dosáhl v roce 2014 4,6 % HDP, což představuje pokles o 0,3 procentního bodu oproti roku 2013. Pro letošní rok plánovala Evropská komise pro portugalské veřejné rozpočty deficit ve výši 2,7 % HDP, nicméně dosavadní opatření vlády nejsou dostatečná, a tak se očekává deficit ve výši 3,2 % HDP. V roce 2016 by se za doposud přijatých opatření měl dostat na hodnotu 2,8 % HDP. V tuto chvíli je však takový odhad velmi nespolehlivý. Záleží především na makroekonomickém vývoji, na tom, zda se bude i nadále zvyšovat efektivnost výběru daní a podobně. Velikost veřejného dluhu dosáhla v roce 2014 výše 129 % HDP a v letošním roce by se měla snížit na 125 %.

Portugalské hluboké strukturální problémy vedly ke snížení potenciálu hospodářského růstu od konce 90. let. To bylo podníceno neefektivní alokací zdrojů, investice často mířily do neobchodovatelných sektorů. Během první dekády tohoto století byl pokles potenciálu růstu způsoben především negativními příspěvky nabídkové strany pracovního trhu a investic, zatímco multifaktorová produktivita přispívala k hospodářskému růstu celkem stabilně. Mezi lety 2009 a 2013 za poklesem růstového potenciálu stály především rapidní nárůst nezaměstnanosti a pokles investiční aktivity. Ve střednědobém horizontu se však očekává, že investice a zlepšení na pracovním trhu budou těmi faktory, které růstový potenciál portugalské ekonomiky zase vylepší.

Ekonomická situace v Portugalsku zřejmě bude hrát roli i v nadcházejících parlamentních volbách, které se mají uskutečnit 4. října. Ačkoli si i Portugalsko prošlo „pomocí“ režírovanou Trojkou a podobně jako Řecko zaznamenalo těžké ekonomické časy, předvolební průzkumy ukazují, že řecký politický scénář v podobě vítězství portugalské obdoby Syrizy se nejspíš opakovat nebude. Prozatím to vypadá na střed mezi tradičními politickými stranami, tedy na jedné straně vládnoucí středopravicové koalice premiéra Coelha a na straně druhé středolevicovou socialistickou stranou bývalého lisabonského starosty Costy.

Portugalské obdobě komunistické strany průzkumy přisuzují výsledek někde kolem 10 %. Portugalské obdobě řecké Syrizy jen něco kolem 5 %. Nacionalistické strany dokonce nejsou zaznamenatelné na politickém radaru. Socialisté se podle průzkumů mohou aktuálně těšit na 35 % hlasů, zatímco současná vládní koalice je jen několik procentních bodů pozadu.

Profesor Lisabonské univerzity a politický komentátor Manuel Villaverde Cabral tento zajímavý jev okomentoval slovy: „Lidé jsou současným systémem velmi znechuceni. Cítí se podvedeni všemi politickými stranami. Ale nechtějí svůj hlas dát novým, kterým nevěří. Dá se ale očekávat, že mnoho lidí se hlasování zdrží.“

Petr Musil