Odchod investorů i arbitráže. Vztahy radnic a developerů poškozují Česko

Developeři opouštějí Česko. Může za to tažení, které aktivistické radnice vedou proti celému odvětví bez ohledu na dlouhodobé ztráty i hrozící arbitráže. 

Pražský Palác Stromovka je v současnosti nejviditelnějším a nejaktuálnějším projevem toho, čemu třeba vedoucí skupiny Rozvoj měst a obcí v Sekci pro stavebnictví při Hospodářské komoře České republiky Tomáš Kubíček říká ve zkratce “boj všech proti všem.” Obchodní a administrativní centrum je ve středu pozornosti skoro deset let, namísto stavby ale v pražských Holešovicích dodnes zeje jen oplocená díra.

Je až s podivem, kolik emocí celý projekt stačil vyvolat. Odpor proti stavbě se stal jedním z hesel, které do čela radnice Prahy 7 vynesla lidovce Jana Čižinského. Právě na jeho bedrech aktuálně leží tíha jednání s developerem, kterým je společnost Lordship. Čas přitom ubývá rychleji, než by novému, “anti-developerskému” vedení radnice, ve kterém společně sedí směsice občanských aktivistů, lidovců, zelených a Evropských demokratů bylo příjemné.

“Arbitráž je jedním z možných a naprosto reálných scénářů,” řekl Ekonomickému deníku ředitel společnosti Lordship pro Česko a Slovensko Václav Matoušek.

Peníze za díru nesmrdí

“S Lordshipem komunikujeme velmi aktivně. Minulý týden jsme se potkali na veřejné debatě a na další týden domlouváme schůzku,” popsal Ekonomickému deníku svůj pohled na věc starosta Prahy 7 a současně magistrátní zastupitel Jan Čižinský z KDU-ČSL. “Naše rada neudělala vůbec nic, co by mohlo vyprovokovat arbitráž. Proto se hrozeb nebojíme.”

Když odhlédneme od faktu, že na současném stavu věcí má Čižinský jako někdejší aktivista nezpochybnitelný podíl, zůstává ve hře skutečnost, že Lordship k arbitráži má dost důvodů.

“Pokud by došlo ke zmaření celé investice naší společnosti do projektu Paláce Stromovka, vynaložené náklady již počátkem letošního roku dosahovaly částky 800 milionů korun. Tato částka přitom každým dnem, kdy není projekt realizován, podstatně narůstá. Další složku škody by představoval ušlý zisk a smluvní pokuty našim obchodním partnerům, se kterými máme uzavřené smlouvy ohledně realizace a následného využití projektu. To by bylo ve výši dalších stovek milionů korun,” vypočítává ředitel Lordshipu Václav Matoušek.

Současně upozorňuje na schizofrenní chování radnice Prahy 7. To dlouhodobě zpochybňuje celý smluvní základ projektu, navzdory svým tvrzením ale bez problému na základě těch samých smluv vystavuje faktury a přijímá peníze. Poslední splátka za pronájem díry v Holešovicích na účtu Prahy 7 přistála poslední červnový den, celkem už Lordship Praze 7 takto zaplatil pětapadesát milionů korun.

Obě strany sporu doufají v nalezení schůdného řešení, zřetelně důvěryhodnější ale je snaha developera.

“Jsem zklamaný přístupem současné koalice a její nulovou snahou najít přijatelné řešení,” řekl Ekonomickému deníku opoziční zastupitel za TOP09 Miroslav Tutter. “Tragické mi přijde chtít po investorovi po více než deseti letech projednávání projektu, aby začal v podstatě znovu. Mám obavu že toto vedení zavleče Prahu do vleklého a velice riskantího soudního sporu.”

“Pořád jsme přesvědčeni, že vše vyřešíme dohodou a vznikne hezký a komerčně úspěšný projekt podle smlouvy,” tvrdí starosta Čižinský. Současně s tím ale radní Prahy 7 Hana Třeštíková v tomto týdnu absolvovala přinejmenším jednu schůzku s expertem, se kterým řešila mimo jiné minimalizaci negativních dopadů konečného krachu jednání s Lordshipem – a tím pádem třeba arbitráže, které se radnice “vůbec nebojí.”

Celostátní problém

Okolnosti, které provázejí (ne)stavbu Paláce Stromovka jsme obšírně popsali především proto, že je lze označit za typické pro celý segment.

“Česká republika namísto toho, aby svou situaci zlepšovala a pozici upevňovala, tak v posledních letech ztrácí, což se projevuje, mimo jiné, odlivem investorů z ČR a dokonce i z Prahy, která byla dlouhodobě prezentována jako ráj investic v rámci ČR. Jsme svědky odchodu některých velkých firem, jiné, které se do Prahy nebo republiky chystaly, svá rozhodnutí mění, například proto, že nejsou schopni a ochotni akceptovat dlouhodobou nejistotu při přípravě projektů, politické i právní nestabilitě apod. Aktivistická uskupení, která postupně přešla přímo do politiky a dostala se v mnoha městech k moci, této situace jen umně využívají, většinou v zájmu těžko definovatelných skupin a mimo jakoukoli racionalitu. Náprava této situace nebude snadná a dopady budou dlouholeté, bohužel v plné míře se projeví až s jistou mírou zpoždění,” uvedl už zmíněný Tomáš Kubíček z Hospodářské komory ČR.

“Namísto odpovědné a odborné diskuse na toto téma jsme v poslední době svědky opakovaných nesmyslných ataků proti stavebnímu a developerského odvětví jako celku,” shrnuje Kubíček.

Obecně řečeno platí, že pro investory není nic horšího, než nepřehledné, často se měnící legislativní prostředí bez jasných pravidel. V tomto směru jistě sehrává tažení proti jistým sektorům podílejícím se na rozvoji území negativní roli při rozhodování investorů.

Vývoj kritických developerských projektů nejen v Praze, ale třeba také v Plzni nebo v Liberci  samozřejmě sledují lidé z oboru má negativní dopady na uvažování zahraničních investorů.

“Když vidí, že tady jsou radnice, které se jakožto právnické osoby chovají podobně schizofrenním způsobem, jako to předvádí Praha 7, pak logicky ztrácejí zájem investovat do projektů, které se potáhnou deset, patnáct či dvacet let. Již dnes celá řada nadnárodních investorů raději investuje v Polsku nebo Rumunsku, kde si politici uvědomují výhodnost těchto investic a podporují je. Z pohledu těchto investorů je rozvaha neúprosná. Délka přípravy projektu a povolení, nejistota úspěchu realizace, soudní spory vyvolávané aktivisty a politiky znamenají příliš vysoké riziko,” popisuje ředitel Lordshipu Václav Matoušek jak kvůli marginálním politickým ambicím jednotlivců pomalu ale jistě uvadá segment, který by mohl být výkladní skříní Česka coby místa pro investice.

Ondřej Fér, Petr Nutil