Vnitro promrhalo čtvrt miliardy na zefektivnění státní správy

NKÚ zjistil, že ministerstvo vnitra od roku 2007 prohospodařilo 227 milionů korun na strategii Smart Administration. Ta měla podpořit socioekonomický růst a zvýšit kvalitu života občanů.

Nejvyšší kontrolní úřad zkontroloval využití prostředků investovaných do projektů na zefektivnění veřejné správy. Efektivnější veřejnou správu měla zabezpečit strategie Smart Administration, jejímž cílem bylo přispět k socioekonomickému růstu ČR a zvýšit kvalitu života občanů. Kromě nastavení strategie a jejího řízení kontroloři prověřili i naplňování některých jejích cílů.

NKÚ zkontroloval osm konkrétních projektů za téměř 230 milionů korun z let 2007 až 2014, které byly dotovány z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. V rámci těchto projektů měly vzniknout například projektové kanceláře či informační systém spravující informace o projektech Smart Administration.

Tyto projekty měly mimo jiné vést k dosažení funkčního strategického a projektového řízení ve veřejné správě. Místo toho jejich prostřednictvím jen opakovaně vznikaly metodiky projektového a strategického řízení, které ale neměly reálný dopad na zefektivnění veřejné správy.

V souvislosti se strategií Smart Administration kontroloři prověřili Ministerstvo vnitra, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Úřad vlády České republiky.

Hlavním garantem strategie Smart Administration bylo Ministerstvo vnitra. Resort nestanovil konkrétní cílový stav, kterého měla veřejná správa v roce 2015 dosáhnout. Proto ani nemohl vyhodnotit, zda a do jaké míry se podařilo strategii naplnit. Kontroloři také prověřili, jak se podařilo naplnit konkrétní cíle osmi kontrolovaných projektů. Zjistili, že sedm z nich své cíle nenaplnilo, a tedy k efektivnější veřejné správě a snížení nákladů na administrativu nepřispělo. Prostředky na tyto projekty tak byly využity neúčelně, což NKÚ vyhodnotil jako porušení rozpočtové kázně ve výši 226,6 milionu korun.

O projektech na podporu efektivní veřejné správy navíc nemělo Ministerstvo vnitra dostatek informací. Resort nevytvořil informační systém o projektech Smart Administration, v němž by se o nich soustřeďovaly všechny informace, včetně toho, do jaké míry přispěly k naplňování dílčích cílů Smart Administration. Ministerstvo tak nemělo spolehlivé podklady pro řízení a hodnocení strategie. Za vážný problém NKÚ pokládá skutečnost, že projekty nebyly v momentu svého vzniku provázány s konkrétním cílem strategie a byly k jednotlivým jejím cílům přiřazovány až zpětně. Pro úspěšné plnění strategie je přitom jasná vazba mezi projektem a cílem strategie klíčová.

Koordinace strategie na meziresortní úrovni nefungovala. Vláda postupně pověřila meziresortní koordinací několik orgánů, jejich kompetence se ale v průběhu let měnily a tyto orgány svou koordinační roli neplnily. Vláda je v roce 2014 zrušila a pro nové programové období ustavila nové dvě rady vlády. Pro další zefektivňování veřejné správy je podle NKÚ nezbytné, aby tyto nadresortní orgány zajistily funkční komunikaci a koordinaci mezi všemi zúčastněnými subjekty.

Zvýšení efektivity výkonu veřejné správy je jednou z cest k posílení konkurenceschopnosti České republiky. ČR v roce 2013 podle globálního indexu konkurenceschopnosti (GCI) Světového ekonomického fóra zaujímala 47. pozici ze 148 hodnocených zemí, což oproti roku 2006 znamenalo pokles o 18 pozic. Za jednu z nejslabších oblastí Světové ekonomické fórum vyhodnotilo institucionální prostředí. V této oblasti zaujímala ČR v roce 2013 v mezinárodním srovnání 86. pozici, což znamená, že se oproti roku 2006 propadla o 26 příček. Problematickými faktory jsou podle Světového ekonomického fóra zejména korupce a vysoká míra neefektivní vládní byrokracie.