Německé akcie těžko snáší urážky Řecka na adresu jeho věřitelů

Otevřená konfrontace s věřiteli, ke které se v posledních dnech rozhodla řecká vláda, začíná konečně přinášet své ovoce. Řeckému premiérovi Tsiprasovi se hláškami o tom, že věřitelé posledních pět let jeho zemi drancují, podařilo rozdmýchat určitou finanční nákazu, kterou jednak odnáší vládní dluhopisy na periferii eurozóny (tedy Italové, Španělé a Portugalci) a jednak trochu paradoxně třeba německé akcie. Hlavní německý index DAX totiž včera vstoupil do fáze tzv. “korekce”, kdy uzavřel více než deset procent pod svými relativně nedávno dosaženými maximy.

Jak tedy konkrétně vypadá drancování Řecka ze strany věřitelů v praxi? Řekněme si k tomu jen pár bodů, abychom věděli, jak se asi cítí Němci, Slováci a spol., kteří Řekům pomohli a pomáhají. Nejprve se této zemi o velmi podobném počtu obyvatel jako ČR odpustily dluhy ve výši 100 miliard euro (nechť si každý přepočte kolik je to na hlavu). Dále, jak včera přiznal prezident ECB Draghi, likviditní pomoc Řecku ze strany této instituce činí aktuálně 66 % rychle se zmenšujícího řeckého HDP.Za této situace pak chtějí věřitelé Řecko definitivně vydrancovat požadavkem na snížení starobních penzí a to v řádu desetinek řeckého HDP. To samozřejmě za situace, kdy o řeckých důchodech by si někteří členové eurozóny mohli nechat jenom zdát…

Z pohledu globálních finančních trhů je každopádně velmi zajímavé, že nákaza se zatím nijak silně neprojevuje na devizových trzích - tedy především na kurzu eura. Euro se velmi statečně drží jak vůči dolaru, ale třeba také vůči švýcarskému franku, který tradičně funguje jako bezpečný přístav. Další zajímavostí je pak pozvolné posilování české koruny, která nehledě na korekci německých akcií či pokračující ztráty středoevropských měn postupně zpevnila až k tříměsíčním maximům, jež leží jen nedaleko intervenční hranice. To svědčí o tom, že devizové trhy hrají i jiné hry než Řecko - např. výbornou platební bilanci v případě CZK. Uvidíme, zdali imunita devizových trhů vydrží i na konci června, kdy drancování ze strany věřitelů vygraduje a MMF bude chtít po Řecku zaplatit 1,6 miliardy euro - původně splatných již v polovině měsíce.

Zdroj: Jan Čermák, ČSOB, a. s.