Ekonomiku nastartují investice. Zvýšení daní dusí

Růst ekonomiky, tak jak funguje v České republice není výrazně ovlivněn výší či pohybem daní a daňové zátěže, ale především investicemi. 

Vliv daní je mnohdy výrazně přeceňován. Právě investice jsou hlavním hybatelem ekonomiky a to bez ohledu na to jak jsou daně vysoké. V naší ekonomice nemají daně na růst hospodářství v podstatě žádný výrazný vliv. To platí i o jiných vyspělejších zemích. Hlavním prostředkem pro růst ekonomiky jsou investice. Jedná se jak o investice státní, investice občanů, tak především investice samotných podniků a zahraničních investorů, říká analýza serveru Bankovní poplatky.

Růst v době bankovního socialismu stál na křehkých základech

V historii naší země nemáme prokázán žádný vztah mezi snížením daní a růstem ekonomiky, nebo naopak. Naopak můžeme sledovat výrazný vzestup ekonomiky v době štědrých investičních pobídek a velké investiční aktivity státu. Tyto investice navíc podporují důvěru obyvatel v ekonomiku, kteří pak více utrácejí v rámci své spotřeby, což je dalším pilířem růstu. Tuto situaci si pamatujeme z let devadesátých, před ekonomickou krizí, která nastala v roce 1997. V této době byly daně z příjmů výrazně vyšší než dnes.

Ekonomika v důsledku velkých investic a vysoké domácí i zahraniční poptávky silně rostla. Financování těchto investic však probíhalo zejména z úvěrů, které byly často velmi špatně kryty, dobíhal také vliv kuponové privatizace a banky se dostaly do velkých problémů, které vyústily ve zmiňovanou domácí krizi. V této době chyběly investice zahraničních investorů, pro které nebyla ČR atraktivní destinací.

Nejdelší ekonomický boom v historii nezajistily nízké daně, ale zahraniční a státní investice

Tato krize byla překonána v roce 2000. V této době byly spuštěny po vzoru našich středoevropských sousedů Maďarska a Polska štědré investiční pobídky. V této době také rekordně narostly zahraniční investice, které rychlým tempem začaly zaplňovat průmyslové zóny novými továrnami. V této době se také rekordně rozšířil počet prodejen obchodních řetězců, poptávka domácností se zvyšovala. Daně a jejich výše byla spíše motivačním prvkem pro lákání zahraničních investorů. Díky domácí poptávce se také dařilo malým a středním podnikům a živnostem.

Je přitom zřejmé, že impulsem pro fungování a rozvoj živností a malých firem není daňové zatížení, ale dostatečně vysoká poptávka na trhu. Živnostník potřebuje zejména vydělat, a teprve potom platí vyšší či nižší daně. Pokud nevydělá, tak žádné daně neplatí. Otázku pojištění pomíjíme, protože to musí hradit každý ekonomicky aktivní občan.

Dobu růstu ukončila ekonomická krize, úspory a pokles investic

Tato doba vysokých růstů, které dosahovaly v roce 2006 až 2007 k sedmi procentům skončila rokem 2008 a velkou světovou ekonomickou a bankovní krizí. Tato krize panovala s mírnými přestávkami až do roku 2013. V této době opět ubylo výrazně zahraničních investorů, omezovaly se investice a snižování daní ekonomiku nijak neoživilo. Navzdory poklesu daní se výrazně nedařilo ani živnostníkům a domácím podnikatelům. Chyběla totiž poptávka, která se poklesem mezd a státními restrikcemi a úspory dostala do mínusových hodnot. I v této době platilo, že nízké daně jsou zbytečné ve chvíli, kdy nejsou příjmy. Naopak v případě vysokých příjmů, nevadí ani vyšší daně. Připomeňme, že v ČR platí 15 procentní daň z příjmů u fyzických osob a 19 procentní u právnických osob. Tyto sazby platily i v době nedávné izolované tuzemské krize v letech 2012 a 2013, kdy česká ekonomika klesala, přestože naši sousedé už rostly.

Po roce 2013 se Česká republika vrací k investicím

Ke změně došlo až nástupem nové vlády, a zahájení nové investiční vlny. Opět narostl zájem zahraničních investorů, který můžeme v poslední době sledovat. Je nutné si uvědomit, že zahraniční investice jsou hodnoty, které by nikdy nevygeneroval sám o sobě domácí kapitál. Jedná se o něco navíc, co je dodatečným impulsem pro zvyšování výkonu ekonomiky. Jedná se přitom jak o prvotní investici, tak do následné výroby, která zvyšuje vývoz, zaměstná tisíce zaměstnanců a zvyšuje obecnou produktivitu práce. Přináší také nové špičkové zahraniční technologie. Bez zahraničního kapitálu by přitom tuzemská ekonomika byla mnohem méně konkurenceschopná a odhadujeme, že hrubý produkt by byl až o třetinu nižší. Část aktivit zahraničních investorů by sice mohly převzít nebo nahradit domácí podniky, ale zdaleka ne v takovém rozsahu a kvalitě. Těžko si můžeme představit, že by nějaký domácí investor stavěl v ČR velkou novou automobilku, nebo továrnu na televizory. Nemohl by být totiž oproti zavedeným společnostem a značkám konkurenceschopný. Výsledkem je nejen mírný růst v roce 2014, ale především velmi rychlý růst ekonomiky z počátku tohoto roku.

Výše uvedené porovnání ukazuje, že vliv daní na růst či pokles ekonomiky je skutečně minimální. Investory zajímají především jiné ukazatele, které jsou dlouhodobější a pro fungování podniku důležitější. Naopak zásadní je investiční aktivita, který zvyšuje nabídku, zvyšuje vývoz, i pracovní příležitosti a to zcela přímým způsobem. Na zahraničních či státních investicích nakonec silně participují i živnosti a malé a střední podniky, které získávají zakázky od investorů, nebo těží ze zvyšující se poptávky nově zaměstnaných pracovníků.

Miroslav Zeman, Bankovní poplatky