Finance nechtějí být na očišťování salda vládního sektoru samy

O pravidlech pravidlech rozpočtové odpovědnosti bude společně s MF rozhodovat nezávislá fiskální instituce Národní rozpočtová rada. 

Ministerstvo financí dnes na základě usnesení vlády České republiky ze dne 23. února 2015 č. 114 „k návrhu ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, k návrhu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím právní úpravy rozpočtové odpovědnosti“ předkládá vládě České republiky informační materiál „Cyklické očišťování salda vládního sektoru“.

Vědět, jak hospodářský cyklus ovlivňuje fiskální rovnováhu, je důležité pro tvorbu správné hospodářské politiky z pozice vlády. Státní rozpočet totiž neplní roli pouhého mechanismu k přerozdělování peněz daňových poplatníků, ale měl by především fungovat jako nástroj ke stabilizaci hospodářství. Státní rozpočet má fungovat tak, aby zmírňoval hospodářské recese a aby zabraňoval přehřívání ekonomiky v době razantního hospodářského růstu.

Pro správné provádění fiskální politiky je nejprve zapotřebí vědět, v jaké fází hospodářského cyklu se ekonomika nachází. Tato fáze se dá odhadnout intuitivně, nicméně ne zcela přesně, na základě hodnot tzv. indikátorů hospodářského vývoje, z nichž některé jsou předstihové (např. vývoj finančních trhů), jiné současné (vývoj HDP) a další zpožděné (např. vývoj nezaměstnanosti). Pro přesnější odhady se pak používají poměrně sofistikované ekonometrické modely. Všechny se snaží zjistit mezeru výstupu, tedy odchylku skutečného HDP od potenciálního HDP, tedy od výstupu ekonomiky, při kterém neakceleruje inflace, a výrobní faktory jsou využívány optimálně.

Existují v zásadě dva typy takových modelů. Jedny využívají skutečně naměřené hodnoty HDP a snaží se zjistit, jaké je odchýlení naměřené hodnoty od nějakého trendu. Nejjednodušším modelem tohoto typu je lineární regrese, kdy se potenciální produkt stanový jako lineární trend skutečně naměřených hodnot. Zásadním nedostatkem tohoto přístupu je skutečnost, že není schopen zachytit možnost, že i samotný trend nemusí být nutně stabilní, tedy že i potenciální výstup ekonomiky může v čase kolísat. Tyto nedostatky pak odstraňují jedno- či vícerozměrné filtry. Jednorozměrné filtry pracují pouze s jednou vysvětlující proměnnou, která vstupuje do modelu. Tou je hrubý domácí produkt. Vícerozměrné filtry pak vedle HDP využívají například také vývoj nezaměstnanosti, inflace a podobně.

Modely jiného typu pak využívají pro odhad produkční mezery produkční funkci, respektive také její odhad. Obecně se pracuje s Cobb-Douglasovou produkční funkcí, která zřejmě nejvěrněji zobrazuje produkční funkci té které ekonomiky. Na jejím základě se poté porovnává potenciální produkt, který právě předpovídá odhadnutá produkční funkce, se skutečně naměřeným hrubým domácím produktem.

Jakmile máme některou z uvedených metod odhadnutou mezeru výstupu, je pak možné provádět cyklické očišťování salda vládního rozpočtu. Metody cyklického očišťování salda můžeme rozdělit do dvou hlavních skupin. První skupina je založena na zkoumání stavu a vývoje ekonomiky prostřednictvím potenciálního produktu a produkční mezery a vývoje položek příjmů a výdajů sektoru vlády citlivých na vývoj HDP. Sem zařazujeme především metody vyvinuté a používané Evropskou komisí, OECD a Ministerstvem financí ČR. Druhá skupina metod spočívá v zachycení vztahu citlivých příjmových a výdajových položek přímo k příslušným makroekonomickým základnám. Jejím nejvýznamnějším zástupcem je metoda Evropské centrální banky, kterou také aplikuje MF ČR.

Výhodou první skupiny je její srozumitelnost a dobrá intepretovatelnost. Nevýhodou je ale možné zkreslení díky diskrečním opatřením vlády. Jednoduše řečeno, vláda může provést nějaké nahodilé opatření (například snížit daně), čímž ale zákonitě naruší vztah mezi aktuálním vývojem HDP a příjmovou a výdajovou stranou vládního rozpočtu. Druhá skupina metod právě tento problém umí odstranit. Zkoumá totiž vztah příjmů a výdajů vládního rozpočtu a užších ekonomických ukazatelů, než je HDP – například vůči spotřebním výdajům domácností, objemu mezd a platů v soukromém sektoru a podobně.

Nelze jednoznačně určit, která metodika je nejlepší. Vždy záleží na konkrétních podmínkách konkrétní ekonomiky a volba té které metodiky vychází i ze zpětného porovnávání skutečnosti s tím, co predikoval konkrétní ekonometrický model. Dle návrhu ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti a prováděcího zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, bude zřízena nezávislá fiskální instituce Národní rozpočtová rada. Ta by měla společně s MF ČR spolupracovat na vytvoření metodiky pro výpočet strukturálního salda, jehož základní součástí je očištění salda vládního sektoru o vliv ekonomického cyklu.

Vznik Národní rozpočtové rady patří ke stálicím mezi politickými sliby. Naposledy o ní bylo slyšet před dvěma lety, kdy se její vznik odložil kvůli pádu vlády Petra Nečase.

Petr Musil