Vlastní finanční zajištění je zodpovědné vůči dětem

Veškeré investice a úspory nepropadají ani v případě úmrtí, mají na ně nárok děti. U státního důchodu tomu tak není. Někteří rodiče celý života mají nadprůměrnou mzdu, ze které platí sociální pojištění a v případě jejich smrti nemusí děti obdržet pozůstalostní důchod.

Z důvodu demografických změn a rostoucího zadlužení vyspělých zemí světa bude úroveň státních důchodů v budoucnu ve většina zemí klesat. Úloha vlastního spoření a investování bude rok od roku důležitější. Nároky na vlastní finanční zajištění budou stoupat.

V případě předčasného úmrtí mají nárok na investice a úspory děti. V případě státního důchodu nikoliv. Pozůstalostní důchody jsou vypláceny pouze při splnění zákonných podmínek a po omezenou dobu.
S ohledem na finanční zajištění rodiny v případě předčasného úmrtí není rozhodně vhodné spoléhat na zajištění dětí formou sirotčího důchodu. Sirotčí důchod není vždy přiznán. Nejdéle je možné sirotčí důchod pobírat do 26 let, když je splněna podmínka nezaopatřenosti dítěte.

Kdo má nárok na sirotčí důchod?

Nárok na sirotčí důchod má nezaopatřené dítě po svém rodiči, když rodič pobíral starobní nebo invalidní důchod (prvního, druhého nebo třetího stupně) nebo ke dni smrti splnil zemřelý rodič podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na starobní nebo invalidní důchod nebo zemřel následkem pracovního úrazu. Když nejsou zákonné podmínky splněny, tak nemůže být dítěti sirotčí důchod vyplácen, přestože jeho rodič platil v produktivním životě ze svého příjmu sociální (důchodové) pojištění. Zjednodušeně řečeno v takovém případě zaplacené příspěvky na povinném sociálním pojištění propadnou.

Kdy nejsou v praxi splněny podmínky pro výplatu sirotčího důchodu?

Přiznání sirotčího důchodu není rozhodně automatické, jak by se mohlo na první pohled zdát. Podívejme se na tři vybrané praktické případy, kdy nevzniká nárok na sirotčí důchod. I v případě vysokých odvodů na sociálním pojištění nemusí dítě mít následně nárok na sirotčí důchod.

Paní Novotná (19 let) již pracuje a bydlí sama. Při smrti otce ji tedy nevznikne nárok na sirotčí důchod, přestože její otec pan Novotný po celý život měl příjem 40 000 Kč a odváděl vysoké platby na sociálním pojištění. Paní Novotná totiž nesplňuje podmínku nezaopatřenosti. Děti, které nestudují, nemají nárok na sirotčí důchod, přestože jsou mladší 26 let. Nárok na sirotčí důchod zaniká nejenom ukončení studia, ale i při přerušení studia.

Děti pana Sýkory (11 let a 9 let) nebudou pobírat sirotčí důchod po otci, neboť jejich otec ke dni úmrtí nesplnil potřebnou dobu pojištění pro přiznání invalidního důchodu. Pan Sýkora často v minulosti pracoval na základě dohody o provedení práce a nevznikla mu účast na nemocenském pojištění. Do konce roku 2011 bylo možné mít na základě dohody o provedení práce libovolně vysoký příjem a z dohody o provedení práce se neplatilo sociální ani zdravotní pojištění. V některých letech měl pan Sýkora pouze příjem z pronájmu, což rovněž nezakládalo účast na nemocenském pojištění.

Studentovi vysoké školy panu Černému (27 let) nevznikne nárok na sirotčí důchod po otci, jenž měl během celého produktivního života nadstandardní příjmy. Nejdéle je totiž možné pobírat sirotčí důchod do 26 let věku.

Sirotčí důchod je nízký

I v případě, že je sirotčí důchod přiznán, tak není příliš vysoký. Sirotčí důchod se skládá ze základní výměry důchodu a procentní výměry důchodu. Základní výměra důchodu činí v letošním roce částku 2 400 Kč. Procentní výměra důchodu činí 40 % procentní výměry důchodu, který pobíral zemřelý rodič nebo 40 % procentní výměry důchodu, na kterou by měl zemřelý rodič nárok, ať už starobního nebo invalidního důchodu.

Praktický příklad

Zemřelý otec pana Svobody by měl nárok na důchod ve výši 11 400 Kč (základní výměra důchodu 2 400 Kč + procentní výměra důchodu 9 000 Kč). Student vysoké školy Svoboda (22 let) bude pobírat měsíční sirotčí důchod ve výši 6 000 Kč (2 400 Kč + (9 000 Kč x 40 %). Nejdéle by mohl pan Svoboda pobírat sirotčí důchod do 26 let, jestliže bude splněna podmínka studia.