Makro výhled 22. týden - durable goods, revize US HDP a maloobchod v Německu

Tento týden bude poměrně chudý na významná data. Za asi nejdůležitěji údaj je možné pokládat objednávky zboží dlouhodobé spotřeby v USA. Jako vždy budou ještě více sledována data očištěná o dopravní techniku a především objednávky kapitálového zboží očištěné o dopravní a vojenskou techniku (proxy pro investice). Údaje jsou chronicky volatilní a těžko předvídatelné, poměrně často krátkodobě ovlivní trh. Na druhém místě je první revize dat o vývoji amerického HDP v prvním čtvrtletí letošního roku. Odhady se posunuly z původních 0,2%poměrně výrazně do mínusu, na vině je především vysoký schodek zahraničního obchodu z března a tedy očekávaný výraznější negativní příspěvek zahraničního obchodu k HDP. Na třetím místě jsou pak maloobchodní tržby v Německu. Osobní spotřeby sice v prvním čtvrtletí táhla Německou ekonomiku, ale stále jsou zde rezervy, takže tento údaje může napovědět, zda uvidíme další akceleraci růstu nebo už Německo dosáhlo svého maxima. V USA bude ještě poměrně zajímavá spotřebitelská důvěra, která by měla zůstat relativně vysoká, zatím to však není moc vidět v síle maloobchodních tržeb. Chicagský index nákupních manažerů naznačí, jak by mohly skončit celostátní indexy ISM. Zapomenout nelze na jednání Řecka o podmínkách poskytování pomoci. Opět se blíží možnost řeckého defaultu, takže trh může být na tyto informace zvýšeně citlivý.

V České republice bude klíčovým údajem tohoto týdne první revize růstu české ekonomiky za první letošní čtvrtletí (3,9% dle předběžného odhadu), které navíc bude doplněno i jeho strukturou. Ta by mohla napovědět, do jaké míry lze s ohledem na pozitivní růstový diferenciál mezi EMU a naší ekonomikou počítat s tlaky ve prospěch silnějšího kurzu koruny vůči euru. Pokud budou hlavním zdrojem hospodářského růstu v prvním letošním čtvrtletí dovozně náročné položky typu fixních investic a spotřeby domácností, lze počítat s o něco mírnějším tlakem na posilování kurzu koruny, než v případě, že by hlavním motorem růstu byly čisté exporty. Revize ekonomického růstu za první letošní kvartál spolu s jeho strukturou bude zveřejněna rovněž v Polsku. V Maďarsku pak s největší pravděpodobností centrální bankéři přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb z 1,8% na 1,65%.