ČNB, mzdy a inflační očekávání
Ještě poznámka k ČNB. ČNB uvádí dvě podmínky, které dostanou změnu kurzového závazku na slabší úrovně na stůl: „pokud by došlo k dlouhodobému posílení deflačních tlaků schopných mimo jiné způsobit propad domácí poptávky nebo k systematickému poklesu inflačních očekávání.“ Minule tyto dvě podmínky byly spojeny spojkou „a“. V minulosti musely nastat obě současně. Nyní pro bankovní radu stačí jen jedna. Jde podle mého názoru o posílení role inflačních očekávání při rozhodování.
Bankovní radu totiž znervózňuje mzdový vývoj, který vidí jako riziko směrem dolů. V zápiscích se například píše: „Několikrát bylo v této souvislosti řečeno, že v případě systematického poklesu inflačních očekávání ovlivňujícího například právě mzdový růst, by byla nutná reakce měnové politiky.“
Mzdy prostě rostou pomaleji, než by ČNB chtěla vidět a než co vidí její model. Na setkání s analytiky ČNB uvedla, že v jejich prognóze mezd hraje důležitou roli inflační cíl. Jinými slovy: pokud lidé očekávají růst HDP 2-3 procenta, tak k němu připočtou 2 procenta inflaci a mzdy porostou o 4-5 procent. Ale to se očividně neděje. Ve čtvrtém čtvrtletí mzdy rostly o 2,3% nominálně (a reálně o 1,8%). Data za průmysl ukazují, že v průběhu prvního čtvrtletí rostou mzdy o cca 2% (nominálně). Jen o dvě procenta v sektoru, který minulý rok rostl o pět procent. Důvodem je přetrvávající nejistota. Podniky raději volí nárůst bonusů, nežli nárůst tarifní mzdy. Například kolektivní vyjednávání ve Škodovce vedla ke zvýšení tarifní mzdy o cca 3,5%. Ale s dalšími benefity o cca 8%. Nicméně do hlav se nám dostalo číslo 3,5%. Škodovka je z tohoto pohledu klíčová i pro další mzdové vyjednávání. Jde totiž o podnik z odvětví, které rostlo v loňském roce o cca 15%. A Škodovka proto psychologicky ukotvuje očekávání ohledně růstu mezd v průmyslu. A 3,5% tak vytvářejí pomyslný strop. Mimochodem, z průzkumů ČNB mezi podniky vyplývá, že firmy plánují zvýšit mzdy v letošním roce o 1,7% a v příštím roce o 1,5%.
Bankovní rada prostě vidí nižší růst mezd, než odpovídá logice jejich prognostického modelu. A tento model počítá s tím, že inflační očekávání jsou dobře ukotvená = lidé je používají například při mzdovém vyjednávání. Jinými slovy, bankovní rada se bojí, že ve finále tomu tak není: inflační očekávání nejsou ukotvena a jsou nižší, než je jejich cíl. A v režimu inflačního cílování jsou inflační očekávání až na prvním místě: jejich ukotvení je naprosto klíčové.
A proto drobná změna z „a“ na „nebo“ je důležitá: vytváří prostor pro reakci ČNB: další prodloužení kurzového závazku, případně oslabení měny či dokonce v bankovní radě diskutované další nekonvenční nástroje (záporné sazby, QE pro lidi).
David Navrátil
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz