To jsem z toho Yellen aneb Taylor se podivuje nad aplikací Taylorova pravidla

Taylor (ten, co toto pravidlo vymyslel) se už nechal slyšet, že pozvedává obočí a nezdá se mu, že by se něco změnilo na rovnovážné sazbě, kterou přece odhadl na dvou procentech. A že nikde neviděl, že by to mělo být jinak.

Ale ono došlo ke zpomalení růstu ekonomiky. A známý „růstový“ ekonom Robert Gordon ukazuje, že toto zpomalení není přechodné, ale dlouhodobé. A stojí za ním několik faktorů: demografie, tempo inovací zpomaluje, snížení kvality vzdělání, růst nerovnosti v rozdělení příjmů. Dostává se tak k odhadu, že potenciální růst HDP na obyvatele zpomalil ze dvou procent (průměr růst mezi roky 1890-2007) na cca 1%. A to je navíc průměrný růst. Díky rostoucí nerovnosti 99% obyvatel zažije průměrný růst kolem půl procenta.

Takže nižší rovnovážná sazba má své zdůvodnění. Navíc Yellen je známá svou orientací na pracovní trh. A ačkoliv ta nejvíce sledovaná míra nezaměstnanosti na 5,5% vypadá skvěle, tak toto číslo neříká vše. Takzvaná U6, tedy míra nezaměstnanosti, která je širší a bere v úvahu i lidi bez práce, kteří vzdali hledání práce a lidi, kteří jsou nedobrovolně zaměstnaní na částečný úvazek, tak ta nadále přesahuje deset procent.

Suma sumárum, můj názor je, že rovnovážná nominální sazba (= reálná sazba plus inflační cíl), ke které bude Fed konvergovat, není 4% procenta, ale něco mezi dvěma a třemi procenty. Navíc rychlost konvergence bude pomalejší, protože Fed klade větší důraz na trh práce.

David Navrátil