Evropské tištění peněz v číslech aneb Tohle nedopadne dobře
Na jedné straně objemný program odkupů aktiv ze strany ECB, na straně druhé nedostatek dluhopisů vhodných k odkupu. To nejsou zrovna nejlepší výchozí podmínky pro start evropského QE (kvantitativního uvolňování). V kombinaci s efektem předchozí snahy ECB o uvolnění měnových podmínek a strachem komerčních bank půjčovat je začínající mise podle mnohých odsouzena k neúspěchu.
Objem nesplácených úvěrů v eurozóně výrazně roste (jak je patrné z grafu) a neochotu bank půjčovat posilují nové regulatorní podmínky. Podle nich musejí banky dávat stranou více kapitálu, aby byly odolnější vůči potenciálním šokům. Kombinace těchto nařízení a QE nutí bankovní domy řešit dilema, zda dále sedět na státních dluhopisech a peněžních prostředcích (bezpečných a likvidních aktivech), nebo je vyslat do reálné ekonomiky výměnou za vyšší platby z úroků, ale nižší ukazatele likvidity a kapitálu? Pravděpodobnější je první varianta.
Utlumení dynamiky lze očekávat také na stranách nabídky a poptávky. Jestliže budou prodávající očekávat, že ceny za odkup dluhopisů centrální bankou ještě vzrostou (protože věří, že ECB se bude měsíční cíl o objemu 60 miliard eur snažit usilovně naplnit), cenné papíry podrží co nejdéle. V době, kdy země eurozóny pod vedením Německa pracují na snižování deficitů rozpočtů (financovaných na dluh), ECB plánovaným objemem odkupů může převýšit emisi dluhopisů, zejména právě v Německu.
Jak konkrétně ECB rozvrhne svůj měsíční rozpočet, když musí zahrnout nákup krytých dluhopisů a cenných papírů zajištěných aktivy, ale nově i vládních a agenturních dluhopisů? Rozvržení nákupu jednotlivých tříd přibližuje analýza Morgan Stanley (zveřejněná před minulým čtvrtkem, kdy ECB QE potvrdila):
Dobrou zprávou je to, že vlády zemí eurozóny v lednu a v únoru 2015 vydaly cenné papíry v celkové hodnotě 192 miliard eur, což je 24 % odhadovaného cíle pro letošní rok. Ještě před pěti lety to přitom bylo za stejné období jen 20,5 %.
Tím ale veškerý optimismus končí. ECB se totiž chystá monetizovat více než polovinu hrubé emise (54 %) a 12 % hrubého domácího produktu eurozóny. Druhý zmíněný podíl se přitom může ještě snadno zvýšit, pokud by HDP klesl a QE se v budoucnu ještě rozšířilo, o čemž minimálně lze diskutovat.
Pokud by historie měla být a, paklespoň částečným vodítkem veškerá snaha ECB vyjde nakonec vniveč. Alespoň pokud jde o snahu podpořit inflaci a poptávku. QE toho totiž s inflačním očekáváním v minulosti (kdy běželo v USA) příliš nezmohlo.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz