Vývoj koruny vzhledem k zahraničním měnám

Intervenční zákroky České národní banky jsou velmi ostře diskutovaným tématem, které přináší rozpory do nejedné firmy či rodiny. Začátek listopadu předloňského roku a první velká intervence ČNB přinesl zásadní změny v rozpočtech a plánech spousty společností, které v rámci svých pracovních kontaktů udržují bližší styk se zahraničím v eurozóně. Propad koruny vůči euru téměř o 2 koruny znamenal problémy pro spoustu firem. Zejména pak pro ty, které dováží ze zahraničí jako dodavatelé jiným českým firmám a přitom měli již domluvené ceny u svých koncových zákazníků. A dle slov guvernéra ČNB Miroslava Singera není všem intervencím konec.

Až druhé pololetí roku 2016 je termín, kdy nejdříve dojde k ukončení režimu devizových intervencí. Nastoupí-li tedy deflace, budou bankéři jednat intervencí pro další oslabení, přičemž cílová hodnota doteď měla být 27 Kč za euro. Analytici do budoucna odhadují, že posun až k 29 či 30 korunám za euro je reálná. Zároveň s touto zprávou uvedla ČNB odhad pro vývoj české ekonomiky, který by mohla být okolo 2,6 procenta, obdobně jak situaci odhaduje Evropská komise.

Zdroj: https://graf.kurzy.cz/graf-kurzu-men/years.php?c=6&oddate=10.11.2014&dodate=10.2.2015&mena1=K%E8&mena2=EUR&W=670

Otázku růstu hrubého domácího produktu však byla nucena přehodnotit, jelikož původní růst o tři procenta vyvrátilo zhodnocení z Bruselu, které dává naději jen na 1,4 procenta. ČNB nyní počítá pro rok 2016 s inflací 1,1 procenta v prvním čtvrtletí, ve druhém pak 1,6 procenta. Na mírně zmateční počínání má zřejmě vliv i nejistota samotného eura, které je zatíženo zejména problematikou Řecka. Právě Řecko táhne euro ke dnu jako kotva a řešení situace není příliš v dohledu. Ustoupit nechce totiž ani velmi sociálně zaměřená řecká vláda, ani mocnosti ovládající honosnou půjčku. Několikrát již byl také zmíněn odchod Řecka z eurozóny, což by mohlo být pro všechny strany nejjednodušší řešení. Žádný ze států totiž nejeví ochotu zvyšovat již 240 miliardovou půjčku.

Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/Euro#mediaviewer/File:Euro-Banknoten.jpg

Americký sen, aneb dolar sílí

Obdobné rozhodování ohledně eura udělala Evropská centrální banka, která za poslední měsíc napomohla masivním nákupem dluhopisů eurozóny k dramatickému oslabení eura vůči dolaru. Tím ovšem došlo sekundárně i k oslabení koruny vůči americkému dolaru, která překonala dokonce i hranici 25 korun za dolar. Tím ovšem podle prodejců reálně hrozí zdražení například elektroniky, která je z drtivé většiny hodnocena právě americkým dolarem. Například americký gigant na trhu s kamerami do extrémních podmínek GoPro již očekává snížení poptávky na evropském trhu a i přes rekordní čísla s prodejem 2,4 milionů kamer na konci loňského roku nevidí začátek roku 2015 příliš růžově.

Zdroj: https://graf.kurzy.cz/graf-kurzu-men/years.php?c=6&oddate=10.11.2014&dodate=10.2.2015&mena1=K%E8&mena2=USD&W=670

Výraznější je také propad eura vůči britské libře, který, tak jako v případě dolaru, následuje i koruna. Během posledního půlroku koruna klesla vůči libře o 2 koruny, nyní přidala libra ještě další 2 koruny a aktuálně se zastavila na více než 37 korunách za jednu libru. To s sebou nese i vliv na největšího poskytovatele pokeru PokerStars, který má své sídlo a registraci na ostrově Man, který je součástí právě Britského království. PokerStars se těší velké oblibě mezi hráči pokeru i jiných karetních her a dá se předpokládat, že zájem ani přes nepřízeň kurzu neopadne. Jaký však bude vývoj na počty hráčů této největší karetní herny na internetu lze zatím pouze spekulovat.

A právě spekulace jsou to nejvýstižnější slovo pro odpovědi na otázku finančního dění v Rusku. Podobnou intervencí jako euro pod taktovkou Evropské centrální banky reagoval totiž také ruský rubl, který se od 26. prosince propadl vůči dolaru o přibližně 40 procent. Zde pro změnu intervenovalo ruské ministerstvo financí tím, že prodalo 80 milionů dolarů, čímž chtělo svou měrou přispět k ochraně rublu. Měla to být reakce na klesající ceny ropy a protiruské sankce, díky kterým si ruské firmy nemohly v západních zemích půjčovat, a bylo tím ohroženo jejich podnikání. Hlavní tok spekulací ovšem směřuje na vývozce obilí, kteří se snažili využít nízkých cen pro vývoz a tím snížení nabídky a zvýšení cen na domácím trhu.

Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:1_United_States_dollar_banknotes#mediaviewer/File:1,5_und_10_Dollarnoten.jpg

Typický Čech je spořivý člověk

Ať se národní ekonomická situace a mezinárodní vztahy vyvíjí jakkoliv, konečný uživatel – český občan – je ten, kdo posuzuje a hodnotí svou spokojeností úspěšnost velkého ekonomického jednání. A právě u těch koncových přispěvatelů do státního rozpočtu se nejeví poslední kroky jako příliš příznivé. Dokonce celých 40 procent obyvatel nevlastní v současnosti žádné úspory. Navíc i ti, kdo nějaké úspory mají, podstoupili v minulém roce nějaké výdaje a jejich hromádka uspořených financí tak částečně vzala za své. K takovým krokům byla donucena rovná čtvrtina Čechů. Největší část Čechů má své úspory uložené na běžných účtech, kde odhadem leží okolo 700 miliard korun. Tam však leží částečně ladem, jelikož úrokové sazby často ani nedorovnávají míru inflace. A tak i přes možnost vyšších zisků při investici do akcií či podílových fondů tuto možnost většina považuje za příliš riskantní a raději zvolí svou jistotu v bance.

Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Czech_National_Bank_in_Prague_CZ_01.jpg?uselang=cs