Výhled pro evropské banky: V roce 2015 hrozí další odpisy

Výhled evropského bankovního sektoru na rok 2015 je ovlivněn slabými zisky, riziky právních sporů a změnou systému participace na ztrátách z případných odpisů. Bankovní sektor bude kvůli tomu náchylný přehnaně reagovat na negativní šoky, varují ratingové agentury.

"Na evropský bankovní sektor budou dopadat slabé makroekonomické podmínky. Nízká ziskovost bank povede k tomu, že sektor zůstane strukturálně zranitelný," varuje Carola Schuler, analytička z Moody's pro Evropu, Blízký východ a Afriku.

Nová pravidla sníží ratingy bank

Ratingové agentury považují opatření, která zamezují vládním záchranným operacím v případě problémů bank a nutí na ztrátách z odpisů participovat držitele bankovních dluhopisů, za důvod pro zhoršení výhledu ratingu finančních institucí.

"Evropský mechanismus vnitřní záchrany (takzvaný bail-in - pozn. red.) snižuje predikovatelnost státní podpory," tvrdí výkonný ředitel S&P Stefan Best. Agentura proto na vybrané evropské banky drží negativní výhled. Začátkem ledna se také chystá zrevidovat úvěrové ratingy bank v Rakousku, Německu a Spojeném království, tedy ve třech zemích, které plánují zakomponovat evropská bankovní pravidla do národních zákoníků ještě před lednem 2016.

Z velkých bank s negativními výhledy, které v minulosti využily vládní podpory, figurují na seznamu S&P rakouské Erste Group a Raiffeisen Zentralbank, německé Deutsche Bank a Commerzbank a britské Barclays, HSBC, Lloyds a RBS.

Predikce ratingových agentur přicházejí po zhoršení výhledu růstu eurozóny ze strany ECB (její šéf Mario Draghi snížil předpověď růstu HDP pro měnovou unii v roce 2015 k 1 %). Jako důvody pro zhoršení zářijové předpovědi ECB o 0,7 procentního bodu byly uvedeny klesající ceny ropy a zhoršující se ekonomické vyhlídky.

Bail-in

Varování ratingových agentur před dopady změn v systému participace na ztrátách velkých bank jsou ale zatím přehlížena. Už v březnu tohoto roku ratingová agentura S&P varovala, že posun směrem k "bail-in" (na záchraně se podílejí věřitelé banky a majitelé vkladů) a odklon od "bail-out" (zachraňuje vnější autorita - stát, centrální banka) znamená riziko pro evropské banky a jejich úvěrové ratingy.

Bank of England, která plánuje přimět akcionáře a střadatele nést náklady záchrany krachujících bank, vedla letos v srpnu Moody's ke snížení výhledu na britský bankovní sektor. Výhled byl snížen ze "stabilního" na "negativní" s odkazem na světový trend prosazování nových pravidel participace věřitelů a střadatelů.

Moody's varovala před přijímáním nových pravidel za posledních měsíců již několikrát. V červnu tohoto roku kvůli tomu snížila výhled pro kanadské bankovní dluhopisy na "negativní".

Bail-in známe z Kypru

Bail-in v přímém přenosu si zažili střadatelé v některých kyperských bankách. Konfiskace často více než poloviny jejich vkladů proběhla přes noc.

Nedávné zasedání G20 v Brisbane bylo dalším krokem směrem k režimům nové participace na ztrátách velkých bank. Více než sedm let od začátku finanční krize banky učinily kroky směrem k lepší finanční stabilitě, stále ale v určitých oblastech zápasí s problémy a představují pro finanční systém riziko.

Posun Západu směrem k režimům bail-in, v nichž mohou systémově důležité banky konfiskovat depozita jednotlivců a firem, probíhá prakticky bez toho, aby se k němu veřejnost mohla vyjádřit a diskutovat jeho rizika a možné důsledky.

Tato politika byla poprvé "podstrčena" Kypru, když se jeho nafouklý finanční sektor dostal do problémů začátkem roku 2013. Depozita bank byla tehdy poprvé považována za součást bankovního kapitálu a vklady v hodnotě přes 100 tisíc eur tak byly násilím konvertovány do akcií nyní bezcenné banky.

V případě Kypru nebylo aplikováno žádné zákonné pravidlo, protože Kypr "byl přístavem špinavých ruských peněz". Toky podobně diskutabilních peněz z celého světa do Londýna a Spojeného království nebo do New Yorku a Spojených států ale všichni přehlížejí.

Nový normál

Debata v Evropě pokračuje. Někteří souhlasí, jiní naopak odmítají, aby se participace střadatelů na odpisech stala novým normálem. Irský ministr financí na setkání finančních ministrů EU v červnu 2013 připustil, že bail-in je nyní novým pravidlem.

Anthony Browne z British Bankers Association prohlásil, že bankovní odvětví přijetí nových pravidel podporuje a považuje ho za důležitý krok pro odstranění fenoménu too big to fail. Systém by podle něho zajistil, že už by nikdy banky nezachraňovali daňoví poplatníci.

Nikdo ale nezmínil, že v novém zřízení by depozita nebyla nedotknutelná jako dříve (do schématu záchrany banky by totiž mohli vstoupit držitelé dluhopisů i střadatelé bank). Také nebyly zodpovězeny otázky ohledně rizik, která tato struktura může pro různé subjekty z celého světa znamenat.

Na summitu v Brisbane byla zase oznámena nová opatření řešící kapitálové požadavky zhruba 30 světových systémově důležitých bank. Oznámení bylo označeno bankéři za triumf daňových poplatníků. Podle nové regulace jsou systémově důležité banky nuceny držet v rezervách 16 až 25 % kapitálu pro případ vzniku bankovní krize.

Nejdůležitějším prvkem nového systému je, že vzájemná povinnost bank plynoucí z jejich aktivit na derivátových trzích je prioritizována před většími depozity.

V USA zahrnoval v březnu 2013 derivátový trh finanční transakce v hodnotě 297,5 bilionu USD. Depozita komerčních bank byla ohodnocena na pouhých 9,3 bilionu USD.

Riziko nákazy

Pokud k odpisům bank bude docházet (což je téměř jisté ve chvíli, kdy se banky dostanou do problémů), existuje významné riziko, že už jen tyto samotné odpisy povedou k propadu spotřebitelské a firemní důvěry, protože spotřebitelům a firmám bude hrozit konfiskace vkladů. Takto nejisté a složité ekonomické prostředí povede k recesím, depresím a ekonomické nákaze.

Většinu z dluhopisů drží penzijní fondy, pojišťovny a investoři obchodující na páku, jako jsou hedgeové fondy. Pokud bude většina z odepsatelných dluhopisů držena investory s pákou, pak je tu riziko nákazy, které se bude šířit napříč finančním systémem, aby se pak jako bumerang vrátilo k bankám.

Nejčtenějšíčlánky

Budoucnost světa: Těchto 24 grafů by měl vidět každý z nás

Průmyslová revoluce, rychlá urbanizace a změny klimatu. Jak lidská činnost mění svět, ve kterém žijeme? Následující grafy vykreslují obrázek Země v "novém globálním kontextu", jak jej prezentuje Světové ekonomické fórum. Během jediné lidské generace se naše planeta změnila od základů.