Skokové posílení CHF způsobí problémy tamním exportérům a inflaci. Rekapitulace

Švýcarská centrální banka bez jakéhokoliv dřívějšího avíza přistoupila ke zrušení zastropování kurzu franku vůči euru (závazek udržení měnového kurzu nad hranicí 1,20 franku za euro), které zavedla v roce 2011 a které ještě na začátku ledna považovala za “absolutně ústřední“ nástroj měnové politiky. SNB zrušení režimu devizových intervencí doprovodila snížením základní úrokové sazby hlouběji do záporu (o 50 bazických bodů - v případě dolní hranice na -0,75%) a příslibem, že v případě potřeby může dále využívat měnový kurz jako nástroj měnové politiky. Kurz franku vůči euru i tak zpočátku posílil až o 30% na 0,8, poté však zisky korigoval a ustálil se v blízkosti parity, na úrovni 1,03 franku za euro (posílení o cca. 15%).

SNB rozhodnutí o opuštění kurzového závazku odůvodnila především neudržitelností tlaku na posilování měny pod hranici stanoveného kurzového stropu (nutnost soustavného intervenování na trhu), který by navíc ještě výrazněji zesílil v případě očekávaného brzkého zahájení odkupu vládních bondů Evropskou centrální bankou.

V brzké době tak lze počítat s negativními dopady skokového posílení franku, jak na švýcarskou inflaci (-0,3% r/r v prosinci), tak s ohledem na exportní orientaci švýcarského hospodářství i na růst HDP (přibližně 40% švýcarských exportů směřuje do zemí eurozony). Prudké posílení kurzu franku významnou měrou ztíží situaci především proti měnovému riziku nezajištěných exportně zaměřených producentů luxusního zboží (hodinářský průmysl), jejichž náklady představují převážně položky v domácí měně, tržby naopak přicházejí převážně v zahraničních měnách. Obdobně lze očekávat, že za na silnějším kurzu franku (v případě jeho přetrvání) budou tratit firmy pohybující se v oblasti cestovního ruchu. Švýcarská burza včera v reakci na zrušení kurzového flooru zaznamenala největší jednodenní pokles za posledních 26 let, když odepsala přibližně 100 mld. USD ze své kapitalizace (pokles hlavního indexu o více než 10%).

Z ostatních zemí rozhodně nezpůsobilo skokové posílení franku nadšení především v Polsku, kde místní domácnosti stále musí splácet hypoteční úvěry ve švýcarských francích v celkové hodnotě přibližně 8% polského HDP (Maďarsko většinu hypoték ve švýcarských francích denominovalo do forintu ještě před koncem loňského roku). Z hlediska vlivu na růst polského HDP však nelze počítat s významnějšími negativními dopady.

Vzhledem k tomu, že Česká národní banka musela na rozdíl od té švýcarské fakticky intervenovat pouze bezprostředně po rozhodnutí o spuštění devizových intervencí v listopadu 2013, nepočítáme s významnějšími dopady ukončení švýcarského intervenčního režimu na nastavení měnové politiky v ČR.