Volatilní období na českém devizovém trhu je zřejmě za námi

Uplynulý týden byl na tuzemském devizovém trhu ve znamení vysoké volatility, kdy se kurz české měny pohyboval od jednoho extrému ke druhému.

V úvodu týdne pokračoval tlak na oslabování tuzemské měny, který byl patrný v podsadě od počátku nového roku. Za tím stála zejména aktivita spekulantů a zahraničních bank, kteří sázeli na to, že by centrální banka mohla posunout svůj kurzový závazek ze současných 27,00 CZK/EUR k výrazně slabším korunovým úrovním. Tato očekávání podpořila současná nízká inflace (prosincový meziroční růst spotřebitelských cen činil pouhých 0,1 %, zatímco ČNB ve své aktuální prognóze počítala s číslem 0,6 %) a hrozba, že číslo za leden bude začínat znaménkem mínus (v eurozóně byla záporná již prosincová inflace). Výsledkem bylo oslabení české měny vůči euru až téměř k hladině 28,50. Takto slabá byla česká měna naposledy před téměř šesti lety.

Oprávněnost spekulací na posun kurzového závazku utnul v úterý v podvečer guvernér ČNB M. Singer. Ve svém blogovém příspěvku jasně uvedl, že " není nutné, aby měnová politika ČNB rychle reagovala na deflační impulzy v oblasti cen potravin či ropy ". A je pravda, že za současnými desinflačními či deflačními tendencemi v zahraniční i u nás stojí zejména levnější pohonné hmoty a ceny potravin, což koneckonců potvrdila i dnešní statistika prosincového vývoje cen průmyslových a zemědělských výrobců. Pohled na jádrovou inflaci u spotřebitelských cen ale skutečně potvrzuje, že se dnes nacházíme v jiné situaci, než tomu bylo v listopadu 2013. Jádrová inflace je dnes pozitivní a zatím se drží stabilní, stejně jako inflační očekávání, ekonomika je tažena domácí poptávkou.

Příspěvek guvernéra Singera znamenal otočení trendu na koruně. Podporu získala tuzemská měna i od prezidenta M. Zemana, který se dokonce vyslovil pro to, aby ČNB " intervence ukončila ". Ve čtvrtek pak koruně pomohl zcela nečekaný krok švýcarské centrální banky, která se rozhodla uvolnit kurzový režim a opustit závazek držet kurz EUR/CHF nad hladinou 1,2. Tento krok byl následován dramatickým posílením švýcarského franku, což evokovalo na trhu možnost, že by to stejně dopadlo i s českou korunou, kdyby ČNB rozhodla současný režim kurzového závazku opustit. Ve výsledku se tak česká měna v závěru týdne pohybovala u 27,75 CZK/EUR.

V celotýdenním hodnocení si koruna vůči euru nakonec o více než procento polepšila. Výrazně tak překonala své regionální protějšky, které naopak více než procento ztratily. Polský zlotý i maďarský forint doplatily na rozhodnutí švýcarské centrální banky a následné posílení švýcarského franku. Důvodem je fakt, že polské a maďarské domácnosti v minulosti využívali nízkých úrokových sazeb k financování hypoték právě ve švýcarském franku.

Po volatilní první polovině měsíce očekáváme pro nadcházející dny zklidnění situace a čekání na další impuls. Ty by mohlo přinést zasedání ECB, které se uskuteční příští týden ve čtvrtek. Pravdou totiž je, že domácí desinflační a deflačním trendy jsou dovezené z eurozóny. A je především úkolem ECB s tímto bojovat. Pokud se evropští centrální bankéři opravdu odhodlají k nějaké větší akci, bezesporu budou mít podporu českých centrálních bankéřů. A bude to znamenat i redukci spekulací na to, že ČNB bude muset kurzový závazek posouvat.

V horizontu do zasedání ČNB 5. února neočekáváme tak velkou volatilitu koruny vůči euru jako v předchozích dvou týdnech. Po návratu kurzu k hodnotám kolem 27,80 CZK/EUR, kde se kurz nacházel na počátku roku, vnímáme, že důvody pro další výraznější posílení se hledají v současném deflačním prostředí obtížně (technický support se nachází na 27,75 CZK/EUR). Na druhou stranu oslabení možné je, ovšem spekulace na posun intervenční hladiny jsou po tomto týdnu výrazně nižší a spekulanti se podle našeho názoru do otevírání nových pozic po dosavadním neúspěchu příliš nepohrnou. Z pohledu technické analýzy se oblast technické rezistence nachází mezi 28,10 až 28,20 CZK/EUR.

Autor: Jan Vejmělek