Řecko? Když budou chtít, tak ať si jdou! Problémy této země trhy tolik neděsí, celý systém je v úplně jiné pozici než v letech 2010/11

Řecko včera po delší době plnilo opět titulky hlavních zpráv podobně jako v krizových letech 2010 a 11. Vládní kandidát na prezidenta nezískal potřebnou podporu ani v posledním 3. kole prezidentských voleb, což znamená demisi vlády a rozpuštění poslanecké sněmovny a vyhlášení předčasných voleb. V těch s největší pravděpodobností získá výraznou podporu protievropská Syriza, jejíž plány jsou podle mnohých komentářů neslučitelné se setrváním země v eurozóně. Řecké akciové trhy reagovaly na zprávu nejdříve propadem o cca 11%, ale postupem času své ztráty výrazně korigovaly. Podobný vliv měla celá situace také na evropské trhy. Negativní vnímání ale nepřekročilo v žádném případě mez nějaké paniky. Zdá se, že od krizových let 2010/11 se mnohé změnilo a z problémů Řecka či z jeho případného odchodu z eurozóny se už nikdo hroutit nehodlá. Ekonomika eurozóny a její finanční systém jsou na podobné problémy již mnohem lépe připraveni.

Rozpad eurozóny kvůli Řecku nehrozí. Výnosy dluhopisů dalších zemí unijní periferie sice o něco vzrostly, ale celkově se pohybují ve zcela jiné dimenzi než v krizových letech. Výnos italských 10letých dluhopisů se pohybují kolem 2% oproti 7% v době vrcholící unijní krize. Výnosový spread mezi italskými a německými dluhopisy se pohybuje kolem 144 bazických bodů oproti 553 bodům v listopadu 2011.

Rizika plynoucí z růstu moci protiunijních sil v Řecku v čele se Syrizou včera bagatelizoval mimo jiné německý ministr financí Wolfgang Schaeuble, když prohlásil, že řecké reformy přinášejí své ovoce a nemají žádnou jinou alternativu. Schaeuble už v roce 2012 naznačil, že nikdo nemůže Řecko nutit k setrvání v unii. Toto stanovisko je stále platné. Pokud se Řecko bude chtít vydat jiným směrem,  nebude mu v tom nijak bráněno. Příliv mezinárodní pomoci to al e samozřejmě zkomplikuje.  Eurokomisař pro ekonomii Pierre Moscovici včera uvedl, že to co Řecko potřebuje pro zachování pomoci, je široká podpora prorůstových reformních kroků.

Finanční sektor eurozóny byl v letech 2010/11 zcela nekrytý a utrpěl kvůli Řecku vážné šrámy. Siruace se v tomto ohledu ale výrazně změnila, unie nyní disponuje záchranným mechanismem ESM v celkové kapacitě 500 mld. EUR.

Analytici naznačují, že pokud v Řecku dojde k politickým změnám, které přinesou jeho odchod z eurozóny, půjde "rozměrově" o limitovaný problém přímo úměrný malé velikosti řecké ekonomiky.

Tento článek podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko