Počasí v roce 2015: v lednu mráz, slunečné léto i podzim

Dagmar Honsová ovšem upozorňuje, že předpovědět počasí takhle dlouho dopředu se stoprocentní přesností prostě nejde. I přes technologický pokrok umějí matematické modely vypočítat rozmary počasí jen na měsíc dopředu.

Naštěstí ovšem existují podrobné statistiky počasí uplynulých let. Pokud se tedy podíváme na to, jaké počasí bylo v uplynulých deseti letech a zprůměrujeme ho, co nás vyjde?

"Největší mrazy čekejte od 10. do 20. ledna, nejvyšší výšku sněhové pokrývky v horských oblastech naměříme na přelomu února a března, ledovka a náledí se vyskytnou v únoru, v nížinách poslední sněhové vločky mohou spadnout ještě 20. března," vypočítává Honsová.

A radí: "Na dovolenou vyražte buď v druhé polovině května nebo v období od 12. -21. července a od 20.-29. srpna. Nejvíce bouřek přinese červen, lyžařská sezona začne v polovině listopadu a Vánoce budou opět na blátě," varuje meteoroložka.

Ani v roce 2015 se nejspíš nevyhneme nějakému extrému v počasí jako jsou orkány, přívalové deště nebo tropická vedra. A statistika napovídá, že rizikovými částmi týdne jsou v podobných případech víkendy.

Počasí v roce 2015

Leden bude nejchladnějším měsícem v roce – nejnižší teploty vzduchu zpravidla naměříme v období od 10. do 20. ledna, kdy při zmenšené oblačnosti a na sněhové pokrývce může rtuť teploměru klesat až pod -15 °C. I v nižších polohách v tomto období zpravidla převažují ledové dny tj. s celodenními mrazy. První měsíc roku nabízí nejvíce dnů se sněžením v nižších a středních polohách z celého roku – 10 až 15 dnů, přitom sněhová pokrývka leží v nížinách v průměru 12 až 14 dnů.

Během února se rychle začínají prodlužovat dny, což je znát i na narůstající síle slunečních paprsků a tím rychlému nárůstu teploty vzduchu v druhé polovině měsíce, kdy se už budou průměrné denní teploty pohybovat kolem +2 °C. V nižších a středních polohách musíme počítat se srážkami mrznoucími nebo smíšenými a na silnicích se tak bude vytvářet ledovka nebo náledí. První polovina měsíce přinese převážně větrné dny. V kombinaci sněhových přeháněk, se kterými musíme počítat v nižších a středních polohách až ve 12 dnech, se poté tvoří sněhové jazyky. Největší zima v tomto měsíci nejčastěji bývá v období od 5. do 12. února.

Na přelomu února a března leží v horských oblastech nejvíce sněhu z celého roku a podmínky pro lyžování jsou ideální. V nížinách se datum posledních sněhových přeháněk pohybuje kolem 20. března. Březen odstartuje tzv. Matějskou oblevou, která přináší do nížin první vlaštovku jara, v horských oblastech nastane obleva až ve druhé březnové dekádě. V druhé polovině měsíce se budou průměrné denní teploty v nížinách pohybovat až kolem 8 °C.

Čtvrtý měsíc roku 2015 nabídne aprílové počasí – rychle se budou střídat jasné dny se zataženými s deštěm nebo přeháňkami. V druhé polovině měsíce se mohou vyskytnout i bouřky. Období tzv. aprílového chladna můžeme očekávat v období od 1. do 10. dubna, poté bude docházet k rychlému nárůstu denních teplot, v maximech nejsou vyloučené ani teploty blížící se k letní hodnotě 25 °C. Naopak se bude rychle snižovat vlhkost vzduchu.

Květnové počasí bývá naopak stálé a to zejména v období od 16.-28. května, kdy počasí ve střední Evropě ovlivňuje rozsáhlá oblast vysokého tlaku vzduchu, která přináší slunečné dny s letními odpoledními teplotami. Ke konci měsíce se mohou vyskytovat silné bouřky doprovázené krupobitím. Chladnější bude období kolem ledových mužů od 10.-14.5., které s sebou přinese obvykle i vydatnější srážky.

Stálé slunečné počasí často nabízí také červnové dny v období od 16. do 24. Kolem sv. Medarda (8. června) naopak převládá velká oblačnost s deštěm, přeháňkami a bouřkami. Silnými bouřkami, doprovázenými nebezpečnými meteorologickými jevy budou zakončené i slunečné teplé dny, v červnu se tak vyskytne nejvíce bouřek z celého roku, v průměru jich bude 7.

Nejslunečnější dny z celých prázdnin nabízí období od 12. -21. července a 20.-29. srpna. V červenci naměříme nejvíce tropických dnů, zároveň ale červenec přinese i nejvíce dusných dnů. Zároveň budou letní měsíce nejdeštivějšími z celého roku, přívalové srážky se budou vyskytovat v silných bouřkách, kterých bude rychle ubývat v druhé polovině srpna. Od 20. srpna se budou do Česka vracet přízemní mrazíky a ranní mlhy. Nejchladnějším obdobím v červenci jsou dny od 1. - 6. července.

Na tzv. dny babího léta se můžeme těšit už od poloviny září a slunečné dny s ranními mlhami, slabým větrem a velkými teplotními rozdíly mezi ranními a odpoledními teplotami vydrží i v první říjnové dekádě.

Poté už začne oblačnosti i srážek přibývat, ke konci října nejsou vyloučené na vrcholcích hor srážky smíšené. Nejteplejším zářijovým obdobím jsou dny od 4. - 9. září, kdy se nejvyšší odpolední teploty zastavují na letních hodnotách. V říjnu se často setkáváme s nejjasnějšími dny z celého roku a to v jeho počátku. V období od 15. do 20. října přijdou teplejší dny v porovnání s těmi předešlými. Závěr října přinese mrazíky a po ránu mlhy.

V listopadu si slunečních paprsků mnoho neužijeme, zejména v nižších polohách bude převládat zataženo nízkou oblačností a mlhavo. K inverznímu charakteru počasí se přidají i zhoršené rozptylové podmínky. V horských oblastech bude od poloviny měsíce ležet sníh, v nižších polohách očekáváme první sněhové vločky kolem 20. listopadu. 

Zatímco počátek prosince 2015 přinese sněžení i do nížin, v druhé polovině měsíce očekáváme proměnlivé počasí, převážně s deštěm a Vánoce tak budou v nižších polohách opět na blátě. Ochlazení a návrat pravého zimního počasí přinese opět až úplný závěr roku.