Fed krůčkem postoupil k normalizaci/zvýšení úroků

Makroekonomická zpráva - Fed

Rozhodnutí Fedu monetární politiky:

Rozbor: Fed mírně vylepšil hodnocení trhu práce, hodnocení a výhled inflace smíšený. Nejednotné bylo i hlasování, slyšet byly jestřábi i holubice vzhledem k růstu dilematu solidního růstu zaměstnanosti a ekonomiky a současně slabé inflace. A tak centrální banka rozřešila hlavní část komentáře kompromisem. V komuniké už sice chybí zmínka o tom, ze minimální úr. sazby blízko nuly považuje za pravděpodobně přiměřené držet i delší čas po ukončení výkupu cenných papíru. Místo toho Fed pravil, že ."...je možná na místě trpělivost se začátkem normalizace postoje monetární politiky." Ovšem s dodatkem, že tento výhled je konzistentní se zmíněným, nyní chybějícím, inkriminovaným vyjádřením.

Projekce ek. parametru zásadní překvapení nepřinesly, ale svou zajímavost nabízí. Očekávaný růst HDP alespoň pro letošní rok byl po delší době revidován výše, centrální banka počítá s růstem ekonomiky v příštích letech kolem 2,5%, mírně nad dlouhodobým tempem 2,0-2,3%. Předpokládaný pokles míry nezaměstnanosti byl opět navýšen, takže už od roku 2016 by míra měla klesnout pod svůj dlouhodobý normál 5,2 - 5,5%. Radikálně byly sníženy odhady inflace (2015 např. na 1,0 - 1,6% z 1,6 - 1,9%), jinak by se v dalších letech měla držet mírně pod 2,0%. Důvodem revize je hlavně propad cen ropy.

Jádrová inflace bez cen energií by se totiž dlouhodobě, od 2016 měla vrátit na dostřel 2,0% (1,7-2,0%) a ve srovnání se zářijovou projekcí byl odhad snížen jen nepatrně. Fed také potvrdil svoje očekávání monetární politiky, v roce 2015 zahájení zvyšování úr. sazeb považuje za správné 15 a v roce 2016 2 členové FOMC. Konsensus optimality úr. sazby se od roku 2017 ustaluje v rozmezí 3,25-4,25%.

Hodnocení, dopad na výhled monetární politiky: Vlk se nažral a koza zůstala celá. Centrální banka se logicky snaží kompromisem posunovat k očekávanému zvýšení monetární politiky, ale pouze mírně. Důvodem nerozhodnosti je nesoulad solidní ek., aktivity a trhu práce a na druhé straně nízké inflace.

Fed se snaží získat čas na vyjasnění situace a vývoje ekonomiky a vyčkávat s dalším směrem monetární politiky jak to jen bude udržitelné. Růst geopolitického napětí kolem Ruska se sice do komentářů příliš nepromítl, ale svůj vyčkávací vliv zřejmě přinesl. Při pravděpodobnějším scénáři normalizace inflace k 2,0% a udržení solidního růstu ekonomiky a trhu práce lze předpokládat zahájení zvyšování úr. sazeb spíše od druhého pololetí 2015.

Dopad na finanční trhy: Pokračující vyčkávání Fedu a sotva mravenčí posun k vyšším úr. sazbám je mírně nepříznivý pro dolar a podobně lepší pro akcie, dluhopisy a zlato. Celkově ale tendence monetární politiky pro příští rok patrně bude mít na trhy opačný dopad. Euro k dolaru slábne, hlavní akciový index S&P 500 roste a cena zlata po události stagnuje.