Česká ekonomika rostla v Q3 14 rychleji, než ukazoval rychlý odhad

Kurzový vývoj středoevropských měn nebyl v tomto týdnu jednoznačný. Zatímco polský zlotý si o půl procenta polepšil, naopak maďarský forint více než procento ztratil. Česká koruna v podstatě stagnovala, když se kurz CZK/EUR držel v pásmu mezi 27,55 až 27,70. Zatímco na počátku týdne koruna atakovala silnější úroveň uvedeného pásma, když reagovala na solidní vzestup indikátorů důvěry, v závěru týdne se kurz naopak posunul k slabším hodnotám v rámci uvedeného pásma. Za oslabením stálo zejména čtvrteční rozhodnutí OPECu, následný propad cen ropy a vzestup hrozby globálních deflačních tlaků. Koruně tak v závěru týdne nepomohlo ani zlepšení výsledků HDP za Q3 14 oproti původnímu rychlému odhadu.

Důvěra ekonomických agentů v českém hospodářství roste. Dle konjukturálního průzkumu se listopadová důvěra v českou ekonomiku zlepšila v průmyslu, stavebnictví, ve službách i u spotřebitelů. Poklesla pouze v odvětví obchodu. U spotřebitelů jsme dokonce poprvé zaznamenali kladnou hodnotu od března 2008. Jedním z důvodů je nízká inflace, která vylepšuje reálné disponibilní příjmy. Dále to jsou zlepšující se trh práce a obrat ve fiskální politice. Určitou roli v posledních měsících mohlo sehrát i oznámené zvyšování platů ve státní sféře. Pro českou ekonomiku je to dobrá zpráva, při ochlazování v eurozóně zabrání možné recesi domácí poptávka.

Český statistický úřad v pátek zveřejnil upřesnění HDP za třetí čtvrtletí letošního roku. Mezičtvrtletní růst byl mírně vylepšen z 0,3 % prezentovaných v rámci rychlého odhadu na 0,4 %.

Spotřebě domácností se daří již od poloviny loňského roku, když se od té doby kumulovaně zvýšila již o 2,1 % ( 0,3 % q/q v Q3). Zlepšující se náladu domácností a jejich větší reálné útraty podpořila zejména fiskální politika (konec fiskální konsolidace, která se převrací do fiskální expanze s pozitivním dopadem do reálných disponibilních příjmů), zlepšující se trh práce a nízká inflace. Intervence prozatím vedly pouze k vyšší volatilitě na přelomu loňského a letošního roku, když zvýšily spotřebu v Q4 13 (lidé se obávali zdražení zejména dováženého zboží) s následným poklesem v Q1 14. Pozitivní dopady intervencí lze vidět zejména u exportně orientovaných podniků v průmyslu. Samozřejmě intervence nakonec spotřebu také podpoří skrze lepší vývoj na trhu práce (než by tomu bylo v případě bez oslabení koruny), nicméně zde je delší časové zpoždění. Letos by se měly spotřební výdaje domácností zvýšit o 1,5 % a příští rok dokonce o 2,4 %.

Ve třetím čtvrtletí se dařilo i fixním investicím, které se zvýšily o 0,3 % mezikvartálně. Stejně jako spotřeba se fixní investice začaly zvyšovat od poloviny loňského roku (kumulovaně o 4,8 %). I přes relativně vysoký růst je investiční aktivita stále slabá a zdaleka nedosahuje předkrizových úrovní. Oproti Q3 08 je totiž nižší o 10,4 %. Stále tak existuje prostor pro vyšší investice zvláště v situaci, když slabší koruna výrazně zlepšila provozní marže nefinančních korporací a využití kapacit ve zpracovatelském průmyslu se drží blízko svých průměrných dlouhodobých úrovní. Navíc ožívá trh nemovitostí, což vede k vyšším investicím do bydlení. Nakonec vládní politika ve své fiskální expanzi podporuje vyšší investice do infrastrukturních staveb. Fixní investice by se tak měly zvyšovat i v nadcházejících čtvrtletích. Fixní investice by se tak letos měly v průměru zvýšit o 4,2 % a příští rok očekáváme 4,8 %. Pozitivně k růstu v Q3 14 přispívaly ještě zásoby ( 0,4 pb), mírný negativní příspěvek přinesly čisté exporty ( 0,1 pb) a vládní spotřeba (pokles o 0,7 % q/q).

Česká ekonomika z pohledu HDP nastoupila na dráhu oživení v druhém čtvrtletí loňského roku. Nyní nás čeká první možné zaškobrtnutí způsobené zhoršením situace na našich exportních trzích spolu se sankcemi mezi Ruskem a EU. I když se EMU i Německo může dostat do technické recese, česká ekonomika by se jí měla vyhnout. Podporuje ji totiž uvolněná fiskální a měnová politika. Situace však do konce letošního roku a možná i začátku toho příštího bude obtížná. V příštím roce očekáváme opětovné oživení české ekonomiky a postupný návrat ekonomiky ke svému potenciálu. Průměrný mezikvartální růst v příštím roce odhadujeme ve výši 0,8 %. Kromě fiskální a měnové politiky by měl pomoci i růst u našich největších obchodních partnerů, když situace v EMU včetně Německa by se měla opět lepšit. Za celý letošní rok očekáváme průměrný růst HDP ve výši 2,3 %, stejný výsledek očekáváme i v příštím roce. Rizika jsou ovšem stále koncentrována spíše na spodní straně - další růst geopolitických rizik, recese v EMU doprovázená deflací či tvrdší přistání čínské ekonomiky.

Příští týden přinese první sérii prosincových dat. Hned v pondělí to bude výsledek hospodaření státního rozpočtu ke konci listopadu a listopadový PMI index průmyslové aktivity. Výše zmíněný mírný pokles průmyslové důvěry v rámci konjunkturního průzkumu a pokles PMI v Německu nás vede k očekávání poklesu českého PMI. Oproti říjnovým 54,4 bodu očekáváme listopadovou hodnotu 53,9 bodu. Ve čtvrtek bude zveřejněn vývoj mezd za třetí čtvrtletí, závěr týdne pak přinese říjnovou statistiku maloobchodních tržeb. Očekáváme růst o 0,1 % (swda), tedy stejně jako v předchozím měsíci. Z meziročního pohledu bychom měli vidět mírné zrychlení růstové dynamiky ze zářijových 6,2 % na říjnových 6,3 %. Ochotu domácností utrácet zvyšuje důvěra spotřebitelů podporovaná růstem disponibilních příjmů.

Autor: Jan Vejmělek