V Číně zřejmě dosáhla poptávka po uhlí svého vrcholu

Nedávné zprávy od společnosti Greenpeace naznačují, že čínská spotřeba uhlí za první pololetí tohoto roku klesla a i podle čínské vlády klesá dovoz uhlí do země. Odhaduje se, že na konci roku bude uhelní dovoz 8% pod hodnotami z loňského roku (2013).

Čína zaznamenala import 18,86 milionů tun uhlí za srpen 2014, což je nejméně od září 2012.

Část této redukce je způsobena zpomalováním čínské ekonomiky. Po letech dvouciferného růstu její ekonomiky HDP vzrostlo „pouze“ o 7,7% za rok 2013 a tento rok se odhaduje dokonce nárůst „jen“ o 7,5%. Část analytiků pak předpovídá nárůst pouze 6% v dalších několika letech.

Ale nižší tempo růstu HDP je jen jedním z důvodů. Jak poukazuje Justin Guay, Čína se může oprostit od své spotřeby uhlí. Jinými slovy, Čínská ekonomika by mohla i nadále růst, i přes její klesající spotřebu uhlí, což bylo ještě nedávno zcela nemyslitelné.

To může být zapříčiněno tím, že se Čína rozhodla bojovat proti znečištění, jak oznámila v dřívějších měsících tohoto roku.

Léta neustálého inhalování smogu vyvolává u obyvatelstva vztek a dokonce došlo i k několika protestům. Průzkum z roku 2013 vládě ukázal že, stupeň znečištění přesahuje v 74 městech stupeň, jenž určila WHO za bezpečný.

V březnu tohoto roku pak premiér Li Keqiang prohlásil "Tak jako jsme vyhlásili válku chudobě, tak budeme bojovat proti rostoucímu znečištění“. Plán vyzývá k uzavření nebo renovaci starých oceláren, cementáren a uhelných elektráren. V malém měřítku se pak očekává uzavření až 1725 takovýchto podniků. Vláda prohlásila, že hodlá na „boj“ se znečištěním utratit během dalších tří let 275 miliard dolarů.

Čína také zavedla speciální environmentální soudy, pokuty za porušení norem, právo nevládních organizací žalovat znečišťovatele a navíc tlačí velké národní korporace ke zveřejnění záznamů o případném znečištění.

Čtěte dále:
Těžba a životní prostředí: fakta vs. obavy

A právě klesající čísla z dovozu uhlí svědčí o tom, že se jejich snaha začíná vyplácet. To je hlavní důvod toho, že mezinárodní ceny uhlí dosáhly nejnižších hodnot za posledních šest let. Ani nízkým cenám se nedaří oživit poptávku.

A očekává se další pokles, a to právě díky nově navrhovaným zákonům. Centrální vláda vydala 10. září pracovní verzi zákona, který zakazuje použití uhlí s vysokým obsahem síry a nadměrnou produkcí popela. To by mohlo významně ublížit vývozcům uhlí, jako je Austrálie a Jižní Afrika.

Vláda se také snaží snížit produkci vlastního uhlí, jelikož nízká poptávka způsobuje až 70% ztráty z vlastních uhelných společností.

Navíc Čína zvažuje trvalé limit na celkové spotřebě uhlí. Stávající pětiletý plán se počítá se spotřebou 4,1 miliardy tun uhlí v roce 2015, a to z 3,7 miliardy tun v roce 2013, ale v příštím pětiletém plánu (2015-2020), by Čína ráda udržela právě hranici 4,1 miliardy tun uhlí za rok, nebo ji dokonce snížit.

V roce 2016 snaha sražení poptávky ještě poroste, zvláště pak pokud čínská vlády oznámí další plánované celostátní programy cap–and-trade. Detaily jsou zatím nejisté, ovšem pokud program začne, majoritní producenti budou muset přejít na jiné, čistější zdroje energie.

Jako největšího světového spotřebitele uhlí, stejně jako největšího světového producenta skleníkových plynů, nelze brát omezení ze strany čínské vlády na lehkou váhu. A právě díky snaze vlády zlepšovat životní prostředí může být éra nenasytné čínské poptávky po uhlí u konce.

Uhlí prostě už není v kurzu a pravděpodobně vzhledem k celosvětové poptávce po "zelené", už ani nebude. Společnosti těžící uhlí jako Yanzhou Coal Mining Co Ltd (YZC) apod, tak budeme ve svých akciových portfoliích hledat asi už jen těžko.