Česká ekonomika vykázala známky zpomalení

Koruna prožila poměrně klidný týden. Její kurz se držel v rozmezí sedmi haléřů bez výraznějšího trendu. Koruna tak týden zakončila na úrovni 27,51 CZK/EUR, o tři haléře nad hodnotou, na které zahajovala. O něco více se dařilo polskému zlotému, který i přes snížení úrokových sazeb o 50 bb ze strany centrální banky o 0,2 % posílil. Nejvíce se dařilo maďarskému forintu, který tento týden přidal 1,3 % navzdory negativnímu překvapení, které přinesla statistika spotřebitelských cen.

 

Průmysl a zahraniční obchod v srpnu zklamaly

 

Zatímco červencový zahraniční obchod přinesl rekordní výsledky, srpnová data naopak zklamala. Obchodní bilance dle národní metodiky skončila v přebytku pouhých 1,5 mld. CZK, když trh očekával přebytek 6 mld. CZK. Zklamání přinesla i dynamika exportů a importů.   Vývozy se v srpnu propadly o 5,3 % m/m (SWDA), dovozy pak o 3,5 % m/m. Také průmyslová produkce se v srpnu meziročně propadla o 5,2 %, čímž její dynamika zaostala i za tím nejpesimističtějším odhadem na trhu. Po očištění o kalendářní vlivy (letošní srpen měl o jeden pracovní den méně) se průmysl snížil o příznivějších 2,8 % y/y. V meziměsíčním vyjádření průmysl poklesl o výrazných 3,6 % (SWDA) po červencovém růstu o 0,7 %. Obě statistiky však byly ovlivněny celozávodními dovolenými, které si některé firmy vybraly právě v srpnu (například automobilka Škoda). To se projevilo ve výrobě aut, která se v kusech propadla o 9,2 % meziměsíčně (SWDA). V následujících měsících však výroba automobilů opět s nejvyšší pravděpodobností vzroste a tak srpnová negativní čísla nelze úplně přeceňovat.

 

Maloobchod i nezaměstnanost drží příznivé trendy

 

Maloobchodní tržby sice v srpnu zaostaly za očekáváním trhu ( 3,5 %), když vzrostly "jen" o 2,7 % y/y, pohled na meziměsíční dynamiku však ukazuje solidní kondici maloobchodu (růst o 0,6 % m/m, SWDA). Příznivě vypadá struktura růstu. Zatímco prodeje automobilů si v srpnu připsaly 0,5 % m/m, prodeje v ostatních segmentech poskočily o 1,2 % m/m, a téměř tak vykompenzovaly svůj červencový pokles. Projevuje se tak i rostoucí spotřebitelská důvěra, když si maloobchodníci v letošním roce připsali kumulativně 5,3 % m/m (SWDA).

 

Na rozdíl od průmyslové produkce, exportní aktivity a maloobchodních tržeb, které byly zveřejněny v první polovině týdne, statistika z trhu práce očekávání analytiků nezklamala. Naopak oproti očekávané stagnaci na 7,4 %, kde se podíl nezaměstnaných držel od června do srpna, došlo v září k jejímu snížení na 7,3 %. Pozitivní je, že pokračuje tvorba pracovních míst. Na jedno pracovní místo v září připadalo "pouhých" 9,4 uchazeče, což představuje nejpříznivější hodnotu od dubna 2009. A podstatné je, že na sezónně očištěné bázi předpokládáme, že trend postupně se snižující nezaměstnanosti bude pokračovat.

 

Cenový vývoj zaostal za tržním očekáváním

 

Růst spotřebitelských cen v Česku zaostal za očekáváním, když zářijová meziroční inflace dosáhla pouze 0,7 %. Oproti srpnu ceny klesly o 0,2 %. Překvapivá byla také struktura inflace. Nahoru celkovou inflaci tlačily ceny potravin, které rostly navzdory negativním sezónním faktorům a ruským sankcím na dovoz potravin z EU. Mírně rostly také ceny pohonných hmot a regulovaných položek. Naopak k nečekanému zpomalení došlo u dynamiky jádrových cen. Ty meziměsíčně ubraly 0,2 % SA a jedná se tak o první meziměsíční pokles od října 2013. Jejich meziroční růst se snížil ze srpnových 1,1 % na 0,9 %v září. I přes to, že po celé třetí čtvrtletí ceny rostly o 0,2 pb rychleji, než ve své poslední prognóze předpovídala ČNB, se z pohledu centrální banky nejedná o dobrou zprávu. Pro centrální banku jsou důležité poptávkové tlaky do cen, které nejlépe odráží jádrová inflace. Ta ovšem svým vývojem výrazně zklamala. Nemůžeme tedy očekávat, že by bankovní rada přehodnotila své rozhodnutí o kurzovém závazku. Stále předpokládáme, že ČNB bude bránit kurz 27 CZK/EUR až do roku 2016.

                              

Příští týden budou zveřejněny statistiky české platební bilance a cen českých průmyslových výrobců. Pohled na běžný účet platební bilance zhoršily revize, které statistici ČNB zveřejnili spolu s červencovou statistikou. Za prvních sedm měsíců tohoto roku si běžný účet drží kladnou bilanci 23,9 mld. CZK. V dvanáctiměsíčním úhrnu však vykazuje deficit 15 mld. CZK. Naše odhady předpokládají, že za srpen vykáže běžný účet negativní saldo ve výši 9,2 mld. CZK, což po sezónním očištění odpovídá přebytku ve výši 6,5 mld. CZK.

 

Ceny průmyslových výrobců meziročně klesaly od začátku letošního roku, v dalších měsících by již měla inflace v produkční sféře se pohybovat kolem nuly. Očekáváme, že v září meziměsíčně stagnovaly, což meziročním srovnání odpovídá poklesu o 0,1 %.

Autor: Viktor Zeisel