Už to začalo (1)

Červenec přinesl várku v celku pozitivních odhadů růstu ve druhém čtvrtletí. Spojené státy hlásí přírůstky větší, než očekávaly, meziročně o 4% vyšší, a hodnocení prvního čtvrtletí se zlepšilo na – 2,1% z téměř -2,9%. Tato hybnost byla způsobena domácím soukromým sektorem, obzvláště spotřebou domácností a růstem podnikových investic, zatímco velký import měl na svědomí prohloubení deficitu obchodní bilance.

Čína jako první velká ekonomika, která zveřejnila údaje o HDP, hlásila ve čtvrtletí přírůstek 2%, což předčilo očekávání. Růstu pomohlo oživení v průmyslových odvětvích. Trend potvrzuje, že vhodné půjčování strádajícímu trhu nemovitostí a dřívější uskutečnění plánovaných výdajů ve veřejném sektoru se začínají vyplácet. Znovu rozjetí se Číny by mělo začít pomáhat rozvíjejícím se ekonomikám, které s ní obchodují.

Podobný obrázek se složil i ve Spojeném království, kde HDP čtvrtletně vzrostl o 0,8%, pokračující tak v rapidní expanzi z počátku roku 2013. Šest let od krize se tak ekonomice konečně podařilo překonat svůj vrchol před krizí z roku 2008.

Bohužel ale neočekáváme, že všechny ostatní ekonomiky budou hlásit podobně povzbudivé zprávy. Máme tím na mysli například záporný růst v Německu, částečně spojený s odezvou na silný start v začátku roku. Nevýrazný a možná i záporný růst můžeme také pravděpodobně očekávat ve Francii.

V čele světového zotavení vidíme USA, i když růstový trend bude asi trochu nižší než v předchozích několika měsících. Vypadá to, že se rozdíl s eurozónou bude i nadále prohlubovat, protože v oblasti předpokládáme pomalý avšak stabilní růst, spíše než rychlost a dynamiku. Japonsko by se po předchozím poklesu ve druhém čtvrtletí mělo navrátit ke středně rychlé expanzi v druhé polovině roku. Návrat dynamiky pocítily také emerging markets (EM), přispívající tak k celkovému růstu optimismu. Podobně i indexy nákupních manažerů (PMI) byly při měsíčním srovnání v červenci silnější, což znamená, že můžeme očekávat růst výroby.

Centrální banky vyčkávají

Nehledě na povzbudivé zprávy jsme za posledních několik týdnů byli v monetární politice bank svědky pouze nemnoha změn. Po červencovém setkání se prohlášení Fedu o hodnocení ekonomiky změnilo pouze nepatrně, konstatující pokles rizika ztráty hodnoty investice kvůli inflaci a znatelné zlepšení situace na trhu práce. Nicméně kromě dalšího snížení vládních nákupů na 25mld. USD za měsíc (QE v říjnu skončí), postoj k úrokovým mírám zůstává stejný. V podobně vyčkávací pozici je iECB, nehledě na nové cyklické minimum inflace (0,4% meziročně) v eurozóně v červenci. V září očekáváme dosažení nejnižšího bodu, a tudíž se dá předpokládat nárůst tlaku na ECB. Říjen se nejspíše ukáže být rozhodujícím kvůli kombinaci velmi nízké inflace, prvních TLTRO (série cílených dlouhodobějších refinančních operací) a výsledků komplexního hodnocení. Přesto si myslíme, že za daných podmínek nebude moct centrální banka podniknout nezbytné kroky dříve než na konci roku, protože bude chtít vědět, jak dopadnou první TLTRO před tím, než se rozhodne co dál.

Monetární politika v rozvíjejících se ekonomikách se snaží udržet nízké úrokové míry, obzvláště v rozvojové Evropě. Očekáváme pokračování v monetární politice uvolňování, zatímco budou inflační tlaky pod kontrolou do té doby, než dojde k obratu s tím, jak se přiblíží první zvyšování úrokových měr na vyspělých trzích. Během poslední doby vyvolala silná čísla z USA obavy ohledně křehké pětky (IDR, INR, ZAR, BRL a TRY), což ale podle nás nemá vztah k nárůstu geopolitického rizika nebo situaci v Argentině. Naopak je to počátek období, kdy se investoři budou zaměřovat spíše na alfu (návratnost) než na betu (volatilitu) a budou více rozlišovat jednotlivé emerging markets. Bude to obdoba špatné nálady, jež EM zažily po květnu 2013.