Koruna posílila navzdory vyhrocení situace na Ukrajině

Regionální měny měly během první poloviny uplynulého týdne proti společné evropské měně našlápnuto k ziskům. Aktivům ve střední Evropě pomohlo určité uvolnění napětí na Ukrajině a schůzka prezidentů Ruska a Ukrajiny. Čtvrteční zprávy o ruské invazi na východ Ukrajiny však způsobily prudké výprodeje rizikovějších aktiv včetně těch regionálních. Jedinou středoevropskou měnou, které se povedlo v závěru týdne své čtvrteční ztráty kompenzovat, byla česká koruna - ta je eskalací konfliktu na Ukrajině ohrožena relativně nejméně. Koruna si tak v celotýdenním hodnocení připsala zhruba půl procenta, když se ke konci pátečního obchodování na mezibankovním trhu pohybovala na úrovni 27,73 CZK/EUR.   

Zlotý a forint naopak vůči euru během týdne ztratily shodně přes půl procenta právě především kvůli čtvrtečnímu vystupňování napětí ve východní Evropě. Zlotému neprospěly ani stupňující se spekulace ohledně nutnosti snížení sazeb polskou centrální bankou kvůli zpomalující ekonomice a meziročnímu poklesu cen. V Maďarsku zasedali centrální bankéři, kteří však nepřekvapili a ponechali sazby beze změn na historickém minimu 2,1 %.  

Kalendář zveřejnění makroekonomických údajů byl tento týden v České republice poměrně prázdný. V pondělí jsme se dočkali srpnového konjukturálního průzkumu. Tento indikátor měl jako první odrážet růst nejistoty po sestřelení malajsijského letadla nad Ukrajinou a vystupňování tamního konfliktu. Celková důvěra v českou ekonomiku však v srpnu překvapivě vzrostla na 8,0 bodu z červencových 7,6 bodu. Důvodem byla lepší nálada podnikatelů (11,1 bodu oproti 10,1 bodu v červenci), naopak důvěra spotřebitelů zaznamenala pokles na -4,3 bodu z červencových -2,3 bodu.  

Pátek přinesl revizi a strukturu HDP za Q2 14. ČSÚ potvrdil svůj původní odhad mezičtvrtletní stagnace ekonomiky, meziroční dynamiku nicméně mírně vylepšil z 2,6 % na 2,7 %. Z nabídkové strany je důležité, že opět vzrostla hrubá přidaná hodnota ( 0,5 % q/q), ekonomika se tak stále nacházela na cestě oživení. Za mezičtvrtletní stagnaci tak může (opětovný) propad daní z produktů, které kompenzují svůj velký nárůst zaznamenaný v Q4 13 kvůli předzásobení tabákovými výrobky. Celkově tato data představují riziko pro náš optimistický celoroční odhad dynamiky HDP ( 2,9 %). A ještě výraznějším rizikem je možné další vystupňování rusko-ukrajinské krize, zavedení dalších sankcí, pokles důvěry v ekonomiku a růst nervozity na trzích.  

Příští týden v pondělí se z domácí ekonomiky dočkáme srpnového indexu PMI z průmyslu. Ten by měl podle našich odhadů poklesnout na 55,8 bodu z červnových 56,5 bodu především kvůli situaci na Ukrajině. Ve čtvrtek ČSÚ zveřejní červencovou dynamiku maloobchodních tržeb, které by měly v meziměsíčním vyjádření prakticky stagnovat po předchozích silných růstech. V meziročním vyjádření by měl maloobchod zpomalit z červnových 8,2 % na 4,0 %.  

Pro vývoj na regionálních trzích bude pravděpodobně nejzásadnější nepředvídatelná situace na Ukrajině. Důležité bude i čtvrteční zasedání ECB. Na trhu se během uplynulého týdne objevovaly zprávy o případném dalším uvolnění měnové politiky ECB už na tomto zasedání (i prostřednictvím kvantitativního uvolňování), ekonomové SG však žádnou změnu nepředpokládají. Centrální bankéři by totiž měli nejprve vyčkat na první dva tendry likvidity v září a prosinci. Případné zklamání investorů z (prozatímní) nečinnosti ECB by mohlo představovat ohrožení pro regionální aktiva. Koruna je však proti takovým výprodejům odolnější než forint a zlotý. Pokud nedojde k dalšímu vyhrocení na Ukrajině či velké klientské objednávce eur při nízké likviditě, mohla by se česká měna dále posouvat k námi očekáváné hodnotě ke konci září ve výši 27,40 CZK/EUR.

Autor: Marek Dřímal