Koruna v celotýdenním hodnocení beze změn

Kurz koruny vůči euru se v uplynulém týdnu na mezibankovním trhu v podstatě stabilizoval kolem úrovně 27,87 CZK/EUR, na kterou česká měna oslabila v předchozích dvou týdnech. Jediným dnem se zvýšenou volatilitou kurzu byl čtvrtek. Koruna oslabila po zveřejnění nepříznivé statistiky HDP v Q2 14, ale později během dne své ztráty více než kompenzovala díky poklesu geopolitického napětí. Během pátečního obchodování se pak kurz vrátil na zmíněnou úroveň z předchozího týdne 27,87 CZK/EUR.
 
Během tohoto týdne jsme dočkali zveřejnění důležitých indikátorů z české ekonomiky. Spotřebitelská inflace v červenci zrychlila na 0,5 % y/y z nulové červnové úrovně. Meziměsíční růst cen dosáhl 0,2 %, a překonal tak konsenzus trhu na hodnotě 0,1 % m/m. Důvodem byl především vyšší než očekávaný růst cen potravin a regulovaných položek (po sezónním očištění). Pro ČNB se jedná určitě o příznivá data, protože se inflace (v meziročním vyjádření) odpoutala od hodnot nebezpečně blízko poklesu cen, kterému intervence centrální banky měla zamezit. Na konci letošního roku by měla meziroční inflace dosáhnout 0,7 %, na konci příštího roku by se meziroční růst cen měl nacházet ve výši okolo 1 %. Intervenční režim centrální banka opustí nejdříve v roce 2016.
 
Podle prvotního odhadu HDP česká ekonomika v Q2 14 oproti Q1 stagnovala, trh přitom očekával růst o 0,2 % q/q. Bohužel nejsou k dispozici data o struktuře; z komentáře ČSÚ nicméně vyplývá, že dynamiku HDP opět brzdily nižší daně z produktů. Ty se i v Q1 14 propadly po výrazném růstu v Q4 13, kdy došlo k masivnímu předzásobení tabákovými výrobky. Zklamáním je, že pokles daní v produktů Q2 14 způsobil stagnaci ekonomiky, respektive že ostatní složky HDP nebyly schopné vliv daní z produktů vykompenzovat. Tato statistika představuje riziko směrem dolů pro náš optimistický celoroční výhled růstu HDP na úrovni 2,9 %. Pro podrobnější hodnocení situace je však nutné počkat na strukturu a revizi prvního odhadu dynamiky v Q2 14 (29. srpna).
 
Zbylé země regionu přitom zaznamenaly vyšší než očekávané růsty HDP. Polská ekonomika si v Q2 14 připsala 0,6 % q/q (konsenzus 0,5 %) a maďarská dokonce 0,8 % (konsenzus 0,7 %).   Tyto údaje, spolu s už zmíněným poklesem geopolitického napětí, pomohla zlotému a forintu k ziskům na trhu s eurem. Forint si v celotýdenním hodnocení připsal čtyři desetiny procenta a zlotý dokonce půl procenta.
 
Příští týden bude kalendář ekonomických údajů v regionu prázdnější. V České republice budou zveřejněny jen ceny výrobců, které by za červenec měly opět zaznamenat meziroční pokles (očekáváme -0,2 %). V Polsku se investoři dočkají dat z trhu práce a především o červencové průmyslové produkci (konsenzus 1,8 % y/y). Situace na trzích bude opět záviset na vývoji rizikové averze především ve spojitosti s ukrajinskou krizí. Další eskalace konfliktu by byla pro regionální aktiva nepříznivou zprávou. V hledáčku investorů bude také měnová politika Fedu. Po zveřejnění zápisu z posledního zasedání americké centrální banky se uskuteční tradiční setkání v Jackson Hole (začíná ve čtvrtek večer). Podle ekonomů SG by se mělo nést v holubičí náladě, což by mohlo v závěru týdne představovat pro regionální měny impuls k růstu na silnější úrovně.

Autor: Marek Dřímal