Desetitisícové zisky a nízký důchod

Výše státního starobního důchodu závisí na příjmech, ze kterých je odvedeno důchodové pojištění a získané době pojištění. Zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) odvádějící po celý produktivní život ze svého příjmu sociální pojištění získají stejnou dobu pojištění. Výše příjmu nebo druh příjmu neovlivňuje získanou dobu pojištění. Žádný rok nemůže být pro důchodové účely do doby pojištění započítán dvakrát. U doby pojištění tak není v praxi rozdíl mezi zaměstnanci a OSVČ. Rozdíl je však při výpočtu osobního vyměřovacího základu.

Osobní vyměřovací základ u OSVČ

OSVČ odvádí  sociální pojištění z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu. Právě z vyměřovacích základů v jednotlivých letech se následně vypočítá osobní vyměřovací základ. U OSVČ je osobní vyměřovací základ zjednodušeně řečeno průměrným vyměřovacím základem za roky samostatné výdělečné činnosti v současné hodnotě. Dřívější vyměřovací základy se přepočítávají koeficientem, aby se zohlednila inflace.

Není zisk jako zisk

Některé OSVČ (např. IT odborníci, svobodná povolání, tlumočníci, překladatelé) mají skutečné náklady během roku téměř nulové. Proto pro stanovení daňového základu využívají výdajové paušály. Daňový základ je následně rozdílem mezi příjmy během roku (v hotovosti nebo na bankovním účtu) a výdaji stanovenými paušálem. Disponibilní zisk těchto OSVČ je poměrně vysoký, neboť skutečné výdaje jsou "nulové". Daňový základ je však o desítky procent nižší (v závislosti na paušálu). Pro daňové účely je to samozřejmě výhodné. Pro důchodové však nikoliv. S tím je potřeba počítat a co nejvíce z disponibilního příjmu spořit a investovat. Vše si ukážeme na praktickém příkladu.

Praktický příklad

Pan Dvořák bude mít za rok 2014 příjmy ve výši 1 200 000 Kč. Vlastní výdaje bude mít téměř nulové. Pan Dvořák tedy uplatní výdaje 60% výdajovým paušálem (ostatní živnost).

• Skutečný čistý disponibilní příjem, za který může pan Dvořák nakupovat zboží a služby činí 100 000 Kč (1 200 000 Kč: 12 měsíců).
• Daňový základ je však 480 000 Kč (1 200 000 Kč - (60 % z 720 000 Kč). Základním vstupním údajem pro výpočet daně z příjmu fyzických osob v daňovém přiznání bude právě tato hodnota.
• Vyměřovací základ pro důchodové účely je 240 000 Kč (480 000 Kč x 50 %).

Sociální pojištění za rok 2014 bude pan Dvořák odvádět právě z částky 240 000 Kč. Pan Dvořák se mylně domnívá, že jeho důchod bude odpovídat stotisícovému měsíčnímu příjmu. Není tomu tak. Důchod pana Dvořáka bude odpovídat dvacetitisícovému příjmu (240 000 Kč: 12 měsíců). Pan Dvořák bude mít tedy nižší státní důchod než by předpokládal. I když má pan Dvořák velmi nadprůměrný měsíční příjem, tak jeho státní důchod bude mírně podprůměrný.

• Průměrný důchod mužů ke konci září 2013 činil 12 109 Kč.

Při získání doby pojištění 39 let a osobním vyměřovacím základu 100 000 Kč by dle legislativy roku 2014 byl měsíční důchod 20 856 Kč. Při osobním vyměřovacím základu 20 000 Kč a 39 letech pojištění by byl měsíční státní důchod 10 325 Kč. Pro zjednodušení počítáme v obou případech, že osobní vyměřovací základ za všechny roky je na stejné úrovni jako za rok 2014.

Bez vlastního zajištění to nepůjde

Kdyby si pan Dvořák v produktivním věku dostatečně nespořil a neinvestoval vlastními silami, tak by odchodem do důchodu klesla jeho životní úroveň o čtyři pětiny Dostatečný vlastní finanční polštář je pro pana Dvořáka naprostou nutností. Stejná situace je u řady živnostníků a podnikatelů s vyššími zisky.

Čtěte další články o spoření na http://www.penizenavic.cz/sporeni/clanky