OSVČ - investicemi myslíme na své blízké

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mohou dobrovolně platit více na důchodovém pojištění, aby měli následně vyšší státní důchod a jejich příbuzní i vyšší pozůstalostní důchod (vdovský důchod a sirotčí důchod). Tento postup není vhodný, lepší je více investovat a spořit, a to i s ohledem na rodinu. Proč?

OSVČ odvádí zpravidla na důchodovém pojištění v souhrnu méně než zaměstnanci (započítáváme i odvody zaměstnavatele za zaměstnance). Zaměstnanci tedy mají v průměru citelně vyšší důchody než OSVČ. Naprostá většina OSVČ musí počítat s tím, že státní důchod nebudou mít vyšší než 9 tisíc Kč v současné hodnotě. I při poměrně vysokém skutečném zisku mohou mít některé OSVČ státní důchod pouze cca 8 tisíc Kč měsíčně, jak si ukážeme na názorném příkladu.

Protože se pozůstalostní důchody (vdovský a sirotčí) vypočítávají z přiznaného starobního nebo invalidního důchodu, nebo z případného starobního nebo invalidního důchodu, na který by měl zemřelý nárok, tak nižší starobní důchod automaticky znamená i nižší případný pozůstalostní důchod. Rovněž na tuto skutečnost by měly všechny OSVČ při finančním plánování pamatovat.

Praktický příklad

OSVČ pan Zelený (tlumočník a překladatel) bude mít za rok 2014 příjem ve výši 420 000 Kč, výdaje bude mít téměř nulové, uplatní 40% výdajový paušál (nezávislé povolání). Skutečný měsíční hrubý zisk (před placením daní) pana Zeleného bude 35 000 Kč (420 000 Kč: 12 měsíců). Hrubý zisk pro výpočet daně z příjmu fyzických osob však je 252 000 Kč ročně (420 000 Kč - (420 000 Kč x 40 %), tedy 21 000 Kč měsíčně.

OSVČ však odvádí důchodové pojištění z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu. Vyměřovací základ pana Zeleného za rok 2014 je 126 000 Kč (252 000 Kč x 50 %). Měsíční vyměřovací základ je 10 500 Kč (126 000 Kč: 12 měsíců). Přestože má pan Zelený skutečný hrubý zisk 35 000 Kč, pro výpočet důchodu je rozhodující částka 10 500 Kč.
Pro zjednodušení budeme počítat, že pan Zelený získá 38 let pojištění a jeho osobní vyměřovací základ pro výpočet důchodu bude právě na úrovni 10 500 Kč. Dle legislativy roku 2014 by následně činil měsíční důchod 8 325 Kč.

Pan Zelený má dvě možnosti, buď si sám co nejvíce spořit a investovat, protože volné prostředky má nebo platit dobrovolně vyšší důchodové pojištění než odpovídá dosaženého zisku. Pan Zelený chce finančně co nejlépe zajistit rodinu, proto volí druhou variantu.

Dědictví je snazší

Od letošního roku vstoupil v platnost nový občanský zákoník, který přináší do našeho života celou řadu významných změn. V oblasti dědictví se výrazně posiluje osobní rozhodnutí každého člověka, kdy je možné v rámci závěti mnohem pečlivěji rozdělit nabytý majetek. Zodpovědní občané, tak mohou v rámci závěti nebo dědické smlouvy velmi důkladně rozdělit veškerý majetek (nemovitosti, investice či úspory).

Na osobní majetek budou mít dědici nárok, nepropadne. To se u pozůstalostního důchodu říci nedá, proto je pro pana Zeleného výhodnější raději více spořit a investovat a následně vlastními prostředky finančně zajistit blízké, než více odvádět na důchodovém pojištění za účelem vyšší případné pozůstalostní penze.

Kdo nemá na vdovský důchod nárok?

Zatímco o investice či úspory pozůstalá rodina nepřijde, tak státní pozůstalostní důchod nemusí být vůbec přiznán a vyšší odvody OSVČ na důchodovém pojištění "propadnou". Přiznání vdovského důchodu není totiž vůbec automatické. Ze zákona má narok na vdovský důchod vdova (vdovec) po manželovi (manželce), jestliže byl poživatelem starobního nebo invalidního důchodu. Nebo ke dní úmrtí byly splněny podmínky pro přiznání starobního nebo invalidního důchodu nebo došlo k úmrtí následkem pracovního úrazu.

Z dikce zákona vyplývá, že nárok na vdovský důchod nemá druh (družka), a to i v případě, že spolu řadu let žili ve společné domácnosti.
Vdovský důchod je standardně vyplácen pouze po dobu jednoho roku a dále pouze při splnění zákonných podmínek (např. péče o nezaopatřené dítě, péče o bezmocnou osobu nebo dosažení požadovaného věku).
Uzavřením nového manželství nárok na vdovský důchod zaniká.
Odchodem do důchodu vdovský důchod klesá. Standardně činí vdovský důchod polovinu procentní výměry důchodu zemřelého. Jakmile však odejde vdova do důchodu a je ji přiznán starobní důchod, potom dochází k souběhu důchodu (starobní důchod vdovy a vdovský důchod) a v tomto případě je vyplácen vyšší důchod v plné výši a nižší v poloviční výši.