Jak vypočítat náklady spojené s investicí do ETF?

I když jsou ETF relativně levné, investice do nich je spojena s určitými náklady. Při výběru burzovně obchodovaných fondů sledujte tři ukazatele – výši poplatků obchodníka s cennými papíry, celkovou nákladovost ETF a rozdíl mezi nabídkovou a poptávkovou cenou.

Poplatky obchodníka s cennými papíry

Výše poplatků za realizaci jednotlivých obchodních příkazů je důležitá jak pro velmi aktivní investory (spekulanty), tak i investory uplatňující strategii kup a drž. Pokud se řadíte do první skupiny, vyplatí se porovnat výši provizí za jednotlivé obchody s paušální nabídkou. Obchodníci s cennými papíry si běžně účtují za jeden obchod na trzích v USA od šesti dolarů výše. Na tuto cenu se ovšem dostanete v případě, že si zadáte příkaz sami ve své obchodní platformě. Pokud například podáte příkaz po telefonu, připlatíte si. Výše provizí se také odvíjí od objemu realizovaného obchodu.

Pro méně aktivní investory je výhodnější platit za jednotlivé obchody. Obchodování na burze není výhodné v případě nižších částek. Pokud budete například uvažovat o investici ve výši 100 dolarů, zaplatíte na poplatcích přinejmenším 12 dolarů (6 dolarů nákup a 6 dolarů za prodej). Vyjádřeno v procentech budou vaše náklady 12 %, což je příliš. U částky 2 000 dolarů již jde o přijatelný náklad ve výši 0,6 %.

Nákladovost na straně správy ETF

Náklady spojené se správou ETF jsou oproti aktivně řízeným fondům nízké. Informaci o celkové nákladovosti najdete v každém informačním listu fondu (factsheetu) pod zkratkou TER (Total Expense Ratio – zkráceně TER). Ukazatel nákladovosti je uváděn v procentech a vztahuje se k období jednoho roku (p.a.). Tyto náklady snižují celkovou výkonnost ETF oproti benchmarku. Celkovou nákladovost ETF by měli sledovat především investoři s delším investičním horizontem.

Rozpětí mezi nákupní a prodejní cenou

Často přehlíženým ukazatelem je Bid/Ask spread. Pokud se podíváte na stránky burzy, uvidíte u každého ETF dvě ceny. „Bid“ je cena, za kterou můžete prodat jednotku ETF, „Ask“ naopak představuje nákupní cenu. Rozdíl těchto dvou hodnot se nazývá spread.

Spread získává tvůrce trhu (market maker), který udržuje trh likvidní. Na šíři spreadu má vliv likvidita samotného obchodovaného ETF. U často obchodovaných ETF (pozn. fondu s dobrou likviditou) je spread užší. Fondy s horší likviditou mají obecně širší spread.

Jednoduchý výpočet nákladů

Investor uvažuje o nákupu ETF za 2 000 dolarů, které si ponechá po dobu jednoho roku. Parametry vybraného fondu jsou následující: celková nákladovost (TER) je 0,3 % p.a., Bid/Ask spread je 0,1 % a provize obchodníka je 6 dolarů za každý pokyn.

• Správa ETF vychází na 6 dolarů ročně (0,3 %)
• Bid/Ask spread vychází na 2 dolary (0,1 %)
• Za nákup a prodej ETF je provize obchodníka 12 dolarů (0,6 %)
• Celková nákladovost je 0,3 % + 0,1 % + 0,6 % = 1 %. Tuto hodnotu můžete využít pro srovnání s jinými investičními nástroji, například aktivně řízenými fondy.

Ostatní náklady spojené s investováním

K nákladům spojených s obchodováním můžeme přidat i zaplacené daně. Tomuto tématu jsme se podrobně věnovali v článku Co je to časový test? Platí i pro ETFa Zdanění dividend u ETF fondů. Dalším výdajem investora mohou být platby za nejrůznější software, technické vybavení, data či vzdělávání.