Kolekce ražeb Rudolf II. vzešla z návrhů tří českých umělců

Sada tří medailí s motivem krále a císaře Rudolfa II. je dalším počinem z projektu Nevydané návrhy mincí. Pražská mincovna v něm realizuje odložené, ale umělecky hodnotné návrhy, které byly nasazeny do soutěží České národní banky. Autory poslední kolekce jsou tři čeští výtvarníci: Michal Vitanovský, Tereza Eisnerová a Vojtěch Dostál.

V roce 2012 vydala Česká národní banka pamětní stříbrnou minci s Rudolfem II. o nominální hodnotě 200 Kč. Do veřejné soutěže zaslali čeští umělci řadu návrhů, z nichž do podoby mince mohl být ovšem převeden pouze jeden. Tím byl návrh akademické sochařky Majky Wichnerové a ostatní byly odloženy. Až do letošního roku, kdy emisní rada Pražské mincovny zařadila téma Rudolfa II. do svého programu a z návrhů vybrala další tři motivy k realizaci. Tři pamětní medaile, které nyní tvoří ucelenou kolekci, nesou signaturu současných významných českých výtvarníků. 

Tereza Eisnerová pro lícní stranu svého návrhu zvolila známý Rudolfův portrét, jehož autorem je německý mistr Hans von Aachen. Také druhou stranu zdobí slavný obraz. Tentokrát od italského mistra Giuseppe Arcimbolda, který Rudolfa zobrazil jako římského boha Vertumna. Netradiční portrét je poskládán z různých druhů ovoce, zeleniny, obilovin a květů.

Neobvyklý a zcela osobitý portrét z profilu zvolil pro lícní stranu akademický sochař Michal Vitanovský. Ostře řezané rysy vyjadřují panovníkovu energii, ale i určitou s věkem postupně narůstající zádumčivost. „Do poloviny lícní strany zasahuje polokruhovitá heraldická alegorie orla, volně odkazující na motiv rudolfínských dukátů. Jejím roztržením na obě strany medaile jsem chtěl vyjádřit krizi panovnického rodu v okamžiku smrti Rudolfa,“ vysvětluje Vitanovský. Kompozici doplňuje jméno vladaře a letopočty 1612, kdy v Praze v 59 letech zemřel a 2012, kdy jsme si připomněli 400 let od této události. Dominantu rubové strany Vitanovského návrhu tvoří pak pohřební insignie Rudolfa II.: žezlo, jablko a koruna.

Vojtěch Dostál jako předlohu pro lícní stranu použil bustu Rudolfa II. vlámského autora Adriana de Vriese z roku 1607. Rubovou stranu tvoří panorama Pražského hradu a katedrála svatého Víta s velkým písmenem R na rastrovaném čtvercovém pozadí. Téma Prahy není samoúčelné. Rudolf II. byl totiž posledním Habsburkem, který si ji zvolil za sídelní město. 

Pražská mincovna medaile razí ve dvou velikostech z čistého stříbra (3 x 16 a 31,1 g). Vznikly ale také pouhé dvě unikátní sady z ryzího zlata, jedna obsahuje ražby v provedení proof (leštěná plocha) a druhá provedení standard. Obě nesou vyražené číslo 1 na hraně. Číslované jsou i větší ze stříbrných medailí. Podrobnější technické parametry uvádějí stránky distributora www.Zlate-Mince.cz.

Pražská mincovna

Pražská mincovna vstoupila na numismatickou scénu v druhé polovině roku 2011, přesto už si díky originálním a vysoce kvalitním ražbám dokázala vydobýt uznání doma i v zahraničí. Pod jejími produkty jsou podepsaní nejvýznamnější čeští medailéři, jejichž um je zárukou vysoké umělecké hodnoty. Pražská mincovna se ve svých ražbách tematicky vrací především k osobnostem a událostem dávné i moderní české historie. V jejím sortimentu však nechybí ani dárkové ražby k různým slavnostním příležitostem.

www.prazska-mincovna.cz