Vysoké příjmy = nízká nemocenská
Životní úroveň zaměstnanců s nižšími příjmy během čerpání nemocenské poklesne méně než zaměstnancům s vysokými příjmy. Důvodem je redukce při výpočtu nemocenské a její "zastropování". Zaměstnanci s vyššími příjmy by měli mít vlastní komerční pojištění pro případ pracovní neschopnosti.
Zaměstnanci jsou na rozdíl od osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) při práci na standardní pracovní poměr nemocensky pojištěni automaticky. V případě pracovní neschopnosti jim tak nejdříve náleží náhrada mzdy od zaměstnavatele a následně nemocenská, kterou vyplácí OSSZ. V roce 2014 mají zaměstnanci již od 15. dne pracovní neschopnosti nárok na nemocenskou. V roce 2013 nemocenská náležela až od 22. dne pracovní neschopnosti.
- Aby měly osoby samostatně výdělečně činné nárok na nemocenskou, tak musí být účastny na dobrovolném nemocenském pojištění. Tento krok však není pro OSVČ výhodný, proto je vlastní komerční pojištění pro OSVČ "nutností".
Vyšší příjem = vyšší nemocenská
Nemocenská za dny pracovní neschopnosti od 15. dne pracovní neschopnosti závisí zjednodušeně řečeno na výši hrubé mzdy v předchozích 12 měsících. Čím vyšší příjem, tím vyšší nemocenská.
- Vzhledem k tomu, že při výpočtu nemocenské je však uplatněn princip redukce, tak mají zaměstnanci s nižšími příjmy relativně vyšší nemocenskou v porovnání s dosaženým příjmem a naopak zaměstnanci s vysokým příjmem mají relativně nízkou nemocenskou v porovnání s dosaženým příjmem.
- Pro některé zaměstnance s vyšším příjmem tak může delší nemocnost znamenat finanční problémy, neboť rodinný rozpočet je nastaven na určitý pravidelný měsíční příjem, který vlivem delší nemocnosti klesá o desítky procent. Některé povinné platby (např. splátky úvěrů) je nutné hradit i v těchto případech. Vlastní komerční pojištění eliminuje tyto problémy a je vhodné pojištění individuálně přizpůsobit potřebám rodiny.
Redukční hranice v roce 2014
Při výpočtu nemocenské dochází k redukci denního vyměřovacího základu, což je zjednodušeně řečeno průměrný hrubý denní příjem za uplynulých 12 měsíců. Do první redukční hranice ve výši 865 Kč se započítává denní vyměřovací základ z 90 %, ve druhé redukční hranici (od 866 Kč do 1 298 Kč) se započítává denní vyměřovací základ z 60 % a ve třetí redukční hranici (od 1 299 Kč do 2 595 Kč) se započítává již jen z 30 % a k dennímu vyměřovacímu základu nad 2 595 Kč se již vůbec nepřihlíží.
Praktický příklad
1) Zaměstnanec pan Modrý má průměrnou měsíční mzdu 13 000 Kč. Jak vysokou dostane nemocenskou za 30 dní nemoci (od 15. dne nemoci). V prvních 14 dnech (od 4. dne) náleží panu Modrému náhrada mzdy od jeho zaměstnavatele.
Text | Částka |
Průměrná měsíční hrubá mzda | 13 000 Kč |
Počet dní pracovní neschopnosti (od 15. dne) | 30 dní |
Neredukovaný denní vyměřovací základ (13 000 Kč x 12 měsíců): 365 dní | 427,40 Kč |
První redukční hranice (do 865 Kč, z 90 %) | 384,66 Kč |
Redukovaný denní vyměřovací základ | 385,00 Kč |
Denní nemocenská (385 Kč x 60 %) | 231 Kč |
Nemocenská celkem (231 Kč x 30 dní) | 6 930 Kč |
vlastní výpočet autora
Měsíční nemocenská pana Modrého dosahuje 53,3 % (6 930 Kč: 13 000 Kč) jeho předchozího příjmu. Porovnání provedeme pro názornost u hrubé mzdy. Výše čisté mzdy by závisela na uplatněných daňových slevách a dalších parametrech, které se mohou u jednotlivých zaměstnanců výrazně lišit.
2) Zaměstnanec pan Zelený má průměrnou měsíční mzdu 65 000 Kč (pětinásobně vysokou oproti panu Modrému). Jak vysokou nemocenskou bude mít pan Zelený za 30 dní pracovní neschopnosti (opět až od 15. dne pracovní neschopnosti).
Text | Částka |
Průměrná měsíční hrubá mzda | 65 000 Kč |
Počet dní pracovní neschopnosti (od 15. dne) | 30 |
Neredukovaný denní vyměřovací základ (65 000 Kč x 12 měsíců): 365 dní | 2 136,99 Kč |
První redukční hranice (do 865 Kč, z 90 %) | 778,50 Kč |
Druhá redukční hranice | 259,80 Kč |
Třetí redukční hranice | 251,70 Kč |
Redukovaný denní vyměřovací základ | 1 290,00 Kč |
Denní nemocenská (1 290 Kč x 60 %) | 774 Kč |
Nemocenská celkem (774 Kč x 30 dní) | 23 220 Kč |
vlastní výpočet autora
Měsíční nemocenská pana Zeleného dosahuje 35,7 % (23 220 Kč: 65 000 Kč) jeho předchozího hrubého příjmu. Hrubý příjem pana Zeleného je vyšší 5krát než pana Modrého, nemocenská je vyšší 3,35krát. U vyšších příjmů je tento rozdíl ještě vyšší.
Čtěte další články o pojištění na http://www.penizenavic.cz/pojisteni/clanky
Poslední zprávy z rubriky Osobní finance:
Přečtěte si také:
Prezentace
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
Okénko investora
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko finanční rady
Petr Holub, MojeNebankovka
Marek Pokorný, Portu
Petr Holub, Zoxo Financial s.r.o.
Před koupí nemovitosti pečlivě kontrolujte rezervační smlouvu
Zuzana Dubová, RekvalifikacniKurzy.cz
Jak vybrat správný rekvalifikační kurz: Průvodce pro začátečníky
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Tomáš Kadeřábek, Swiss Life Select
Lenka Rutteová, Bezvafinance
Úvěr na rekonstrukci za max. 3,5 %. Rozjela se nová vlna dotací
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz