Magické dividendy
Volný zisk může být zadržen nebo vyplacen akcionářům. Rozhodnutí je v kompetenci managementu, který by měl hájit nejlepší zájmy vlastníků. Z tohoto pohledu by měl být zisk vyplacen pouze, pokud „zadržený dolar nevyprodukuje víc než sto centů.“ Pokud totiž firma využívá zadržené zisky efektivně, odrazí se to postupem času v ceně jejích akcií. Rozhodujícím faktorem je tedy profitabilita na vlastní kapitál vztažená k úrokovým sazbám a jiným investičním příležitostem v danou chvíli. Podívejme se na příklad.
Zjednodušme firmu do podoby dluhopisu s neomezenou splatností s výnosem 10% ročně (volný zisk). Na konci každého roku můžete rozhodnout, jestli chce kupón vyplatit (dividenda), nebo za něj dokoupit onen dluhopis (zadržet zisk). Pokud budou na trhu k dispozici jiné dluhopisy vyplácející 15% (analogie vysokých úrokových sazeb či levných nemovitostí), samozřejmě zvolíte výplatu v hotovosti a koupíte si ona lépe vynášející aktiva. Budou-li ovšem úrokové sazby 5%, budete jistě chtít reinvestovat. Rozhodnutí zadržet / vyplatit je samozřejmě složitější, protože profitabilita firmy není předem daná jako v případě dluhopisu (ale je rozumně odhadnutelná z historických výsledků).
Zádrhelem
v porovnávání profitability jsou složité korporátní struktury. Firmy mívají
množství dceřiných společností, jejichž samostatné údaje nejsou k dispozici.
Prezentovány jsou pouze konsolidované výsledky. Tak se může stát, že ačkoliv
management zadržené zisky investuje do neproduktivních oblastí, síla jádrového
byznysu drží profitabilitu vysoko a vyvolává iluzi dobře vedené společnosti. Iluze
se časem rozplývají. Nemám návod, jak tyhle neefektivity zjistit, protože
management Vás většinou odbyde slovy: „dílčí údaje neposkytujeme, protože by to
mohlo ohrozit konkurenční postavení našich dceřiných společností.“ Je nutné
rozpoznat integritu managementu podle jiných vodítek. Firma by tedy měla vyplácet
co největší část volných zisků, nebo odkupovat své akcie (alternativa
dividendy), pouze pokud nedokáže zhodnotit Vaše peníze lépe než alternativy
v dané chvíli.
Dalším důležitým faktorem
v dividendové politice je stabilita. Management by měl být schopný
odhadnout zmíněnou profitabilitu na vlastní kapitál a tak nastavit udržitelnou
dividendu. Nepůsobí dobře, když se dividendové výplaty mění drasticky
z roku na rok. Slovy W. Buffetta: „pokud si management ponechává příliš
mnoho neproduktivně využívaných zisků, možná jste si vy, jako akcionáři, příliš
dlouho ponechali onen management.“
Raději než firmu s
pouhopouhým vysokým dividendovým výnosem hledejte společnost
s vysokou profitabilitou na vlastní kapitál, jejíž management otevřeně
zdůvodní, proč uplatňuje svou dividendovou politiku. Jak jsem vysvětlil, běžně
užívaná formulace „budeme vyplácet 40-50% čistého zisku“, je hrubě
nedostačující, protože ignoruje porovnání profitability s alternativními
aktivy. Pokud se Vám hledání podaří, uvidíte, že kombinovaný výnos (dividenda +
kurzové zhodnocení) bude velmi nadprůměrné.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
Okénko investora
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz