Dolar stále vládne. Co je třeba k jeho sesazení z trůnu?

Dolar stále vládne. Zatím sedí na trůně sedí a většině zemí stávající status quo vyhovuje (byť někomu s určitými výhradami). 

Poslední test důvěry z podzimu loňského roku (když byl dosažen limit zadlužení Spojených států) dolar přestál se ctí. Pro mě až překvapivě snadno. Hlavně asi proto, že zatím neexistuje srovnatelná alternativa. Díky rozšíření dolarů ve světě si ti, co v něm drží rezervy, nepřejí významný pokles jeho hodnoty.

Rozvojové země (ale i řada evropských) nemají dosud moc jiných možností, jak platit za ropu, v čem držet devizové rezervy atd.  Evropské země zatím nemají přehnané ambice spojovat se s Ruskem a Čínou.

Jak jsem psal již dříve, nevím, kdy přesně dojde ke změně finančního systému. Chci se podívat na pár kroků a faktorů, které jsou třeba k sesazení dolaru z trůnu a ke spuštění nového finančního systému.

Systém nesmí zajít na úbytě. Globální podpora není podmínkou, tu beztak nikdy nezíská. Může však být spuštěn pouze v případě, až si země, stojící za ním, budou jisty, že dosáhly kritického množství. Tím mám na mysli něco ve stylu fyziky. Tam se se například pod tímto pojmem rozumí takové množství radioaktivního materiálu, které udrží štěpnou jadernou reakci v běhu. Ve finančním systému samozřejmě nejde o jadernou reakci, ale o objem transakcí realizovaný tímto novým finančním systémem a zároveň o počet zemí do něj aktivně zapojených.

Zajištění tohoto kritického množství je to, na čem Čína prostřednictví měnových swapů již nějako dobu pracuje.

V případě, že by šlo o zlatem krytou měnu, je zde ještě jedno riziko – nejen malý zájem a nedosažení kritického množství, ale i enormní jednorázový zájem a následné prudké zhodnocení měny s dopadem na export země, která by tuto měnu vydala. Ta by se tak mohla stát obětí vlastního úspěchu (nebo následného spekulativního útoku).

Toho jsou si všichni dobře vědomi, proto celý vývoj půjde krok za krokem. Hlavním úkolem je zajištění dostatečného množství fyzického zlata, případně dalších fyzických komodit. Jaký objem je dostatečný? Těžko říci.

Jako logický krok směrem k zajištění kritického množství se tak může jevit spuštění zóny „Obchodní zóny“ a postupné nabírání dalších členů.  O dosažení kritického množství bych uvažoval při pokrytí alespoň poloviny světového obchodu.

Teprve až poté má smysl spouštět zlatem krytou měnu a na ní navázaný nový vypořádací systém. Navíc, spouštět takový systém během globální ekonomické konjunktury, by snižovalo šance na jeho úspěch.

Další podmínkou je silné finanční centrum. Ne, že by Čína nebo HongKong nezvládla vybudovat a provozovat finanční centrum, ale zaběhnuté „západní“ finanční centrum by dodalo celému projektu na důvěryhodnosti. Takovým centrem se klidně může stát Německo. To má např. nad Londýnem tu výhodu, že Deutsche Borse je vlastníkem clearingového systému ClearStream, podobného systému jako je Euroclear. Proto účast Německa by nebyla nemožná.

Co se týče načasování, předčasné spuštění by mohlo celý projekt pohřbít. Tady se autorům vyplatí počkat na vhodnou příležitost. Spouštěčů může být celá řada.