Historické epizody hyperinflace
Hyperinflace nebyla během uplynulého století neobvyklým jevem. Přesně 55krát za tuto dobu zaexperimentovaly vlády a centrální banky s papírovými měnami natolik, že znehodnocení peněz naplnilo definici hyperinflace. V historii se nevyhnula ani největším ekonomikám, jako jsou Německo nebo Francie. Nejčastější předzvěstí hyperinflace je válka, která zdecimuje kapitálové rezervy ekonomiky a drasticky omezí produkci. Součástí příběhů je ale téměř vždy i chybně zvolená monetární a fiskální politika.
Výmarská republika: srpen 1922 až prosinec 1923
Denní míra inflace: 21 %
Ceny rostly na dvojnásobek každé 3 dny a 17 hodin
Hyperinflace, ke které došlo ve Výmarské republice začátkem 20. let, přišla po porážce Německa v 1. světové válce. Země pak musela platit velké reparace, které navíc nesměla splácet vlastní měnou. Ta výrazně oslabila během války kvůli tomu, že Německo financovalo válečný konflikt kompletně z vypůjčených prostředků.
Výmarské Německo tak bylo nuceno prodávat velké sumy marek výměnou za zahraniční měny schválené pro platby reparací. Když se závazky v létě 1921 staly splatnými, politika prodeje marky pro nákup deviz vyústila v pádivou hyperinflaci.
Maďarsko: srpen 1945 až červenec 1946
Denní míra inflace: 207 %
Ceny rostly na dvojnásobek každých 15 hodin
Maďarsko bylo po 2. světové válce ekonomicky zdecimováno. Ve válce bylo vyčerpáno 40 % jeho kapitálových rezerv. Ještě před ní se země navíc zapojila do masivní produkce pro Německo financované na dluh. Za zboží ale nikdy nedostala zaplaceno.
Když Maďarsko v roce 1945 podepsalo mírovou dohodu se spojenci, dostalo příkaz zaplatit Sovětskému svazu obrovské reparace, které představovaly zhruba 25 až 50 % maďarského rozpočtu během období hyperinflace. Mezitím o monetární politice spolurozhodovala Spojenecká kontrolní komise (Allied Control Commission). Maďarští centrální bankéři sice varovali, že tištění peněz pro splácení dluhů neskončí dobře, bohužel Sověti, kteří v komisi převažovali, varování ignorovali.
Jugoslávie/Srbsko: duben 1992 až leden 1994
Denní míra inflace: 65 %
Ceny rostly na dvojnásobek každých 34 hodin
Pád Sovětského svazu omezil mezinárodní význam Jugoslávie, dříve klíčového hráče spojujícího Východ a Západ. Následovaly občanské války a rozpad Jugoslávie na nezávislé státy zformované podle národnosti většinového obyvatelstva. Obchod mezi regiony bývalé Jugoslávie zkolaboval, hned po něm i průmyslová výroba. Na jugoslávský vývoz bylo navíc uvaleno mezinárodní embargo, což produkci dále omezilo.
Nově vzniklá Svazová republika Jugoslávie si zachovala řadu prvků přebujelé byrokracie z dřívějších dob, což přispělo k růstu federálního deficitu (Petrović, Bogetić, Vujošević, 1998). Ve snaze monetizovat deficity centrální banka ztratila kontrolu nad tvorbou peněz a zapříčinila hyperinflaci.
Jaké další země zažily hyperinflace, se dozvíte na Investičním webu
Investiční fórum: České akcie aneb Jak úspěšně investovat na pražské burze
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz