Středoevropské měny navzdory solidním fundamentům slabší

Na rozdíl od předchozího týdne se v tomto týdnu středoevropským měnám příliš nedařilo. I když ztráty nebyly nijak markantní, kurzový vývoj byl spíše klidnější. Nejvíce ztratil v celotýdenním hodnocení maďarský forint, a to zhruba 0,4 %. Poloviční znehodnocení zaznamenal polský zlotý a česká koruna. Zatímco její kurz se ještě na počátku týdne nacházel těsně pod 27,40 CZK/EUR, ve středu týdne se kurz dostal na dohled hladiny 27,50 CZK/EUR, aby se nakonec v závěru týden stabilizoval v okolí úrovně 27,45 CZK/EUR.
Středoevropským měnám se nedařilo navzdory tomu, že publikované první odhady HDP za Q1 14 potvrdily, že region roste rychleji než eurozóna. Polská a maďarská ekonomika si během prvního čtvrtletí polepšily měřeno reálným HDP o 1,1 % q/q, Slovensko o 0,6 % q/q. České hospodářství v mezičtvrtletním pohledu stagnovalo. I tak se ale jednalo o lepší než očekávaný výsledek, který byl navíc negativně ovlivněn přechozím předzásobením tabákovými výrobky v souvislosti se zvýšením spotřební daně na tabák od ledna letošního roku (na druhou stranu lepší výsledek mohl být způsoben i možnou revizí růstu za Q4 13 směrem dolů). Ekonomika eurozóny si za sejné období polepšila pouze o 0,2 % q/q, tedy stejně jako v předchozím čtvrtletí. Výsledek tak zaostal za očekáváním trhu. Oslabení středoevropských měn spíše než dosavadní příznivá data z regionu odráží obavy ze slabší výkonnosti eurozóny jako nejvýznamnějšího obchodního partnera středoevropských zem, a to i ve světle napětí mezi Ruskem a Ukrajinou.
Výsledek českého HDP za Q1 rozhodně nelze brát jako zklamání. Za stagnací české ekonomiky během prvních tří měsíců letošního roku totiž stál zejména pokles zásob související s lednovým zvýšením spotřební daně na tabák a předzásobením tabákovými výrobky v Q4 13. Z poptávkového pohledu totiž jinak dle komentáře ČSÚ všechny ostatní složky rostly. Nejvýrazněji podle prvního odhadu čistý export, pozitivní příspěvek měla i spotřeba domácností a fixní investice. Z pohledu tvorby hrubé přidané hodnoty platí, že za oživení ekonomiky stojí zejména zpracovatelský průmysl.
Oživení tuzemské ekonomiky se již začíná odrážet na trhu práce. Dubnová statistika podílu nezaměstnaných ukázala na solidní pokles na 7,9 % z březnových 8,3 %. Po očištění o sezónní vlivy se podíl nezaměstnaných snižuje od počátku roku, kdy nezaměstnanost kulminovala. A co je podstatné, předpokládáme, že příznivé trendy budou pokračovat.
Dubnová statistika vývoje spotřebitelských cen potvrdila, že růst české ekonomiky je neinflační. I když trh očekával, že po stagnaci meziročního růstu cen během prvního čtvrtletí na 0,2 % y/y dojde v dubnu k mírnému zrychlení na 0,3 %, opak byl pravdou. Meziroční růst spotřebitelských cen zpomalil na pouhých 0,1 %. Během samotného dubna se pak ceny pro spotřebitele meziměsíčně nezměnily. Nízkoinflační charakter českého prostředí by měla doplnit dubnová statistika cen průmyslových výrobců, která bude zveřejněna v pondělí. Ceny průmyslových výrobců by měly v dubnu podle našeho odhadu pouze mírně vzrůst o 0,1 % meziměsíčně. Hlavním proinflačním faktorem by měly být sekundární dopady oslabující koruny z listopadu a prosince loňského roku. Meziroční dynamika produkčních cen by se měla v dubnu zvýšit z březnových -0,8 % na -0,2 %. Poté až do srpna by se měla pohybovat okolo nuly.
Zveřejněná data potvrzují, že se skutečně zvyšuje pravděpodobnost, že intervenční režim ČNB bude trvat déle, než s čím ČNB počítá ve své prognóze. Výsledek HDP za Q1 14 i dubnová inflace skočily pod prognózou ČNB. Zatímco aktuální prognóza počítá s intervenčním režimem minimálně do počátku roku 2015, my stále držíme názor, že k opuštění této politiky dojde nejdříve v polovině příštího roku.

Autor: Jan Vejmělek