Ani nižší dubnová inflace s korunou nezamávala

 
V pondělí jsme se dočkali z domácí ekonomiky zajímavých údajů o spotřebitelských cenách a nezaměstnanosti za duben. Ačkoliv inflace skončila pod odhady a přiblížila se k nulové úrovni, koruna nijak zásadně neoslabila. Během celého dne de facto ztratila pouze tři haléře, když se posunula z ranních úrovní na 27,38 CZK/EUR na 27,41. V Polsku ani Maďarsku jsme se zajímavých dat nedočkali, polský zlotý stagnoval a maďarský forint mírně posílil o 0,2 %. Zítra se v regionu dočkáme pouze maďarské inflace. Ani v nejbližších dnech se patrně nedočkáme vyšší volatility na trhu koruny s eurem. Možné tlaky na oslabení by mohlo přinést pouze vyhrocení situace na Ukrajině.
 
Meziroční spotřebitelská inflace v dubnu mírně poklesla na 0,1 % z 0,2 % v březnu, což bylo pod naším i tržním očekáváním ve výši 0,3 %. Meziměsíčně pak ceny v dubnu stagnovaly. Z pohledu struktury překvapily směrem dolů zejména ceny potravin a regulovaných položek. Ceny potravin již nereagují na zvýšení dovozních cen kvůli slabší koruně, tento kanál se již v březnu vyčerpal. Stejně tak je tomu i u pohonných hmot. V dubnu se ceny potravin snížily o 0,9 % meziměsíčně (-0,6 % po sezónním očištění), pohonné hmoty poklesly jen marginálně o 0,1 %, stejně tak i regulované ceny. Ceny ostatního zboží a služeb (tzv. jádrové ceny, jejichž váha ve spotřebitelském koši je dohromady 62,4 %) byly v dubnu vyšší o 0,31 % m/m ( 0,03 % po sezónním očištění). Jádrové ceny ještě stále reagují na prudké oslabení koruny způsobené centrální bankou. Poptávkové tlaky totiž stále neexistují, jelikož domácí poptávka je doposud stále slabá na to, aby generovala inflační tlaky. To samé platí pro trh práce, kde je velmi nízký růst mezd. Jádrové ceny se v prosinci až v dubnu zvýšily o 0,55 % kumulovaně (SA). Další mírné zvyšování těchto cen by mělo pokračovat i následujících měsících. Meziročně se jádrová inflace dostala do černých čísel již v lednu, v dubnu pak dosáhla 0,31 %. Celková inflace v Q1 14 dosáhla svého dna na úrovni 0,2 % meziročně. Mírně od druhého a zejména od třetího čtvrtletí by již postupně měla zrychlovat, když by na konci letošního roku měla dosáhnout 1,4 %. Okolo dvou procent by se pak měla pohybovat v první polovině příštího roku.
 
Podíl nezaměstnaných se v dubnu v naprostém souladu s tržním i naším očekáváním snížil z březnových 8,3 % na 7,9 % a je tak nejníže od loňského listopadu. Celkový počet nezaměstnaných se v průběhu dubna snížil o více než 33 tisíc na necelých 575 tisíc. Meziročně je však nezaměstnaných stále o téměř 10 tisíc více. Další příznivou zprávu přinesla statistika volných pracovních míst. Během dubna se jejich počet zvýšil o téměř 3,5 tisíce, oproti loňskému dubnu je jich o téměř 4,5 tisíce více. Na jedno pracovní místo v dubnu připadalo 13 uchazečů, což představuje nejnižší úroveň od loňského června. Oživení ekonomiky se začíná promítat do trhu práce. Zlepšení je totiž patrné i na sezónně očištěných datech. Míra nezaměstnanosti po sezónním očištění kulminovala v letošním lednu na 7,99 %, v únoru se nepatrně snížila na 7,95 %, za březen to bylo 7,87 %. Dubnové číslo pak činilo 7,82 %.
 
Česká swapová výnosová křivka v pondělí žádných změn nedoznala.

Autor: Jiří Škop