Nová hrozba podle Saxo Bank – nedostatečná volatilita

Ekonomiky USA a eurozóny nejsou v nejlepší kondici, finanční trhy na obou stranách Atlantiku však pokračují ve svých nepřetržitých růstech. Toto musí podle Steena Jakobsena, hlavního ekonoma Saxo bank, vést v tomto roce k propadům.

Vyhlazování korekci si letos vyžádá svoji daň

V USA trhy ignorují fakt, že zdejší ekonomika zaostává za očekáváním, tj. vykazuje nižší růst HDP, stagnující trh práce a zvýšenou nervozitu v nemovitostním sektoru. Do toho všeho je tu FED, který si musí zachovat svou tvář vůči zahraničním investorům a má tak ztíženou situaci, pokud jde o změny v programu snižování nákupu aktiv (kvantitativního uvolňování). Obrovské množství likvidity, pumpované do systému právě americkou centrální bankou, úspěšně vyhlazovalo klasické výkyvy, kdy jsme již několik měsíců v řadě svědky růstu akciových trhů a poklesu výnosů na dluhopisových trzích při absenci jakékoliv větší korekce. Ta by podle Steena Jakobsena, hlavního ekonoma Saxo Bank, měla přijít v tomto roce. Index S&P 500 by podle Jakobsena měl poklesnout dokonce až o 30 %. Něco takového by přitom ze „zimního spánku“ probudilo i volatilitu na trzích v Evropě.

Největší nepřítel eurozóny – ústa guvernéra ECB

Eurozóna, která se dle slov Maria Draghiho, guvernéra evropské centrální banky, nachází v dezinflaci, rovněž zažívala dlouhodobý růst akciových trhů a snižování výnosů dluhopisových trhů, kdy analytikům spadla ústa poté, co se Řecko po čtyřech letech úspěšně vrátilo na dluhopisové trhy a poptávka po nových dluhopisech převýšila nabídku hned čtyřikrát. To by samo o sobě nebyla taková „bomba“ jako fakt, že výnos 10 letého státního dluhopisu Řecka je aktuálně 5 % - 5,5 %, tj. je podobný jako v případě rozvíjejících se zemí zažívajících ekonomický růst a klidnou situaci na pracovním trhu. Řecko se však může „pochlubit“ mírou nezaměstnanosti 27,5 % a růstem ekonomiky na úrovni 0,2 %. Trhům v eurozóně by podle Jakobsena mohlo „otevřít oči“ zpomalování ekonomického růstu v tzv. jádru, tedy Německu, Francii a Nizozemí, které je vyčerpáno vleklým zachraňováním zemí na periferii, mezi které patří právě i Řecko (že by tedy měla emise nových dluhopisů něco společného s tím, že německým daňovým poplatníkům, z jejichž kapes je záchrana Řecka financována, dochází dech?). Klesající ekonomický výkon eurozóny a snižující se inflace by tak ECB mohla přimět k tomu, aby se po letech plané rétoriky, odhodlala k akci. Ve hře je již, podle slov samotného Draghiho, i opatření, které bylo do této chvíle tabu – kvantitativní uvolňování. Nyní se podle deníku Spiegel již„hraje“ o to, jakou podobu bude program pumpování likvidity na trhy mít.

Jakobsen: hitem tohoto roku budou dluhopisy

Rizika pro finanční trhy jsou nyní tak vysoká, že se při investičních rozhodnutích vyplatí vzít v potaz i státní dluhopisy Německa, Dánska či USA. Jejich výnosy jsou sice velmi nízké, podle Jakobsena však budou „bezpečné“ dluhopisy jedinou třídou aktiv, která v tomto roce vykáže kladné zhodnocení. S tím, jak bude růst nervozita na trzích, bude zákonitě růst i poptávka po „bezpečných“ dluhopisech, v brzké době bychom tedy podle Jakobsena mohli být svědky nových rekordů, pokud jde o minimální úroveň výnosů těchto cenných papírů.

.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář